Možnost zakoupit si křesťanskou literaturu z produkce Karmelitánského nakladatelství i od jiných vydavatelů bude
u farního kostela sv. Mikuláše v Benešově na Karlově
v neděli 6. 9. 2020 od 7.30 do 11.30.
Kontakt: 732 328 288 (Jiří Foller).
| Denní liturgie (Cyklus – A) | ||||||
| 1. čtení: Iz 56,1.6-7 | ||||||
| Žalm: Zl 67(66) | ||||||
| 2. čtení: Rim 11,13-15.29-32 | ||||||
| Evangelium: Mt 15,21-28 |
Piaristický kostel Panny Marie Nanebevzaté ve Strážnici v roce 2013
Podle ritu benešovských slavností, který byl sepsán v roce 1723, netrvalo dlouho a po pouti se měšťané dočkali i posvícení. Slavilo se dne 15. srpna na svátek Panny Marie Nanebevzaté. Toto patrocinium souviselo s činností benešovské farnosti, která původně byla sice zasvěcena svatému Mikuláši, kde farní kostel po vypálení kláštera převzal ještě patrocinium jeho kostela Panny Marie Nanebevzaté, a tak byla zažehnána hrozba, že by se v benešovské farnosti nemusela konat pouť, vzhledem k tomu, že se mikulášský svátek nacházel v adventní postní době. Po příchodu piaristů se z poutě stalo posvícení. Co se týká uctívání tohoto svátku, piaristé se asi velmi rádi k základním farním aktivitám připojili a za pomoci svého růžencového arcibratrstva i dalších farářů z okolí je velmi rádi a aktivně rozvíjeli.
| 1. čtení: 1Kral 19,9a.11-13a | ||||||
| Žalm: Zl 85(84) | ||||||
| 2. čtení: Rim 9,1-5 | ||||||
| Evangelium: Mt 14,22-33 |
SOLGA. Oliver: Ján Kupecký život a dielo. Pezinok, Miesto Pezinok 2016, ISBN 978-80-972466-4-8, 192 s.
V roce 1666 se v Pezinku narodil jeden z nejvýznamnějších středoevropských barokních malířů – Jan Kupecký (*1666 Pezinok, +16. 7. 1740 Norimberk), uplynulo tedy 350 let od jeho narození. K tomuto výročí připravil primátor města Oliver Solga, který se zabývá jako historik umění slovenskou malbou barokní doby, souhrnnou vzpomínkovou publikaci o Kupeckého životě a díle, bohatě doplněnou zajímavým barevným i černobílým doprovodným obrazovým materiálem v textu. Publikace je zároveň vzpomínkou na významného historika umění, univerzitního profesora Eduarda Alexandra Safarika, původně Šafaříka (*9. 5. 1928 Bratislava, + 15. 8. 2015 v Itálii), který se Kupeckého dílem velmi důkladně zabýval a byl jedním z hlavních učitelů autora knihy. Informace o něm se nachází v úplném závěru knihy spolu s poznámkou o jejím autorovi.
| 1. čtení: Iz 55,1-3 | ||||||
| Žalm: Zl 145(144) | ||||||
| 2. čtení: Rim 8,35.37-39 | ||||||
| Evangelium: Mt 14,13-21 |
