Kvě 19

Příběhy minoritského kláštera v Benešově a jeho zřícenin (Výročí 600 let od vypálení)

            Při pohledu na dvě zbylá okna vrcholně gotického presbytáře, nevelkého zbytku zříceniny velkolepého kláštera minoritů v Benešově, na nás skutečně dýchne hloubka minulých věků. Měli bychom si být vědomi, že se ovšem na nejstarší zdivo kláštera ze 13. století nedíváme, ale vidíme oblouky z doby jeho největšího rozkvětu po přestavbě ve dvacátých letech 14. století. V roce 1327, kdy tato přestavba byla dokončena, zbývalo ještě zhruba přes 90 let do zlomové katastrofy, kdy se osudy tohoto objektu zcela změnily. Jaký tedy byl osud kláštera minoritů do dne 19. května 1420, kdy byl klášter vypálen husity, a jeho impozantní zříceniny, která po něm zůstala? Kdo se o ni zajímal? Pokoušeli se příslušníci řádu minoritů, kteří tento klášter provozovali a měli ke zbytkům budovy vlastnická práva, do Benešova vrátit? Jakých vlastně bylo oněch 600 let, které si právě v letošním měsíci květnu připomínáme?

Pokračování…

Dub 20

Římský kostel Santo Spirito in Sassia a jeho památkový areál (Václav Bartůšek)

Úvodem

Věčné město Řím lze považovat za jeden z největších pokladů kulturních dějin a možná, že ho můžeme v tomto směru chápat vůbec jako kulturní skvost největší. Zvykl jsem si proto zhruba v posledních deseti letech pravidelně tuto lokalitu navštěvovat. Jednak  jsem zde prováděl  v Generálním archivu piaristického řádu výzkum o dějinách tohoto řádu řeholních kleriků v českých zemích,  a kromě toho jsem občas  putoval za kulturními památkami tohoto výjimečného města, které si též pro soukromé dokumentační účely rád vyfotografuji.  Získal jsem tak poměrně rozsáhlý fotoarchiv, kam je možné v dobách se zhoršenou možností cestování si alespoň symbolicky zajít pro trochu poznání i vysvětlení hlubšího pozadí a účinku některých událostí.  Využil jsem to i pro ukázku, jak blahodárným bylo vystoupení papeže Františka 19. 4. 2020, které vneslo světlo na dlouho a klopotně opravovanou památku, tento zapomenutý klenot těsně vedle centra Říma.

Pokračování…

Dub 09

Doklady o Velikonocích z 18. století a piaristé v Benešově

Přední strana desek knihy Liber calculororum gymnasii Beneschoviensis z roku 1751.            Pro členy piaristického řádu představovaly Velikonoce, stejně jako pro ostatní řeholníky, katolický klérus a drtivou většinu obyvatel středoevropského prostoru, nejdůležitější  svátek křesťanského liturgického roku. V souvislosti s poznáváním dějin regionu si tedy můžeme klást otázku, zda i v pramenech k dějinám benešovské piaristické koleje (založena 1703, obsazena 1704) můžeme najít nějaké zmínky o Velikonocích a jejich slavení, případně také zjistit nějaké nepřímé souvislosti, které by mohly připomenout a zdůraznit význam Velikonoc pro piaristický řád v našem městě.

Pokračování…

Čvn 10

Noc kostelů v Okrouhlici – nanečisto, ale přece

V letošním roce se v benešovské farnosti dne 24. 5. 2019 v podvečer uskutečnily v rámci v současné době již dosti populární série setkání paralelně dvě akce, i když druhá z nich se konala zatím vlastně jako generálka pro příští roky a přihlášena oficiálně ještě nebyla. Jednalo se o podvečerní setkání věřících v kostele městské části Benešova ve vesnici  Okrouhlici, které se svolením benešovského pana faráře připravil zdejší zemědělský podnikatel  pan Ing. Antonín Šmakal. Ten zajistil i program, vlastivědnou výstavku z dokumentů bývalé fary chovaných v kostele, prohlídku zvonice a části hřbitova spolu se sousedským posezením v závěru celého večera.

Pokračování…

Bře 08

Přednáška „Ohlasy piaristů v Neveklově“ v úterý 19.3.2019 v Městské knihovně Neveklov

88Stejně jako v jiných regionech českých zemí se i na Podblanicku usadili piaristé. Na panství Františka Karla Přehořovského z Kvasejovic do města Benešova přišli 28. září 1704 a od následujícího roku (1705) začali provozovat své školy (základní školu a vyšší gymnázium), což s sebou přinášelo nebývalý kulturní rozkvět. Z něho profitovalo také asi 12 km odtud vzdálené město Neveklov. Pachtové z Rájova, majitelé panství Tloskov, kam Neveklov tehdy patřil, s piaristy úzce spolupracovali, zejména za hraběte Arnošta Karla Pachty (1718–1803). Do Benešova chodili studovat nejen studenti z Neveklova, ale i z dalšího pachtovského panství Citolib na Lounsku, odkud majitelé zásobovali hraběcí dvůr hudebníky. Z Neveklova dokonce pocházel piarista P. Clemens Václav Claudis (1808–1867), který byl absolventem Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Pachtové založili významnou hudební školu v Křečovicích, odkud vlastně vedla stopa piaristicko-citolibské hudební tradice až k Josefu Sukovi ve 20. století a další sukovské rodové tradici houslového virtuose až do současnosti, pokud sem můžeme započítat i potomky z druhé větve rodu.

Úno 27

Studentský masopust v Benešově v roce 1775

Školní dramata se hrála v piaristických třídách často o významných svátcích, o Velikonocích,  o Vánocích nebo na Letnice. Někdy i při přítomnosti významných osob, nebo při zkouškách na závěr školního roku (tehdy většinou v srpnu). Od šedesátých let 18. století za vlády Marie Terezie se doporučovalo nahrazovat je tzv. Deklamacemi, souvislejšími proslovy studentů na vybraná témata. Někdy takové produkce připomínaly i dřívější tradice, které by ovšem asi formou dramatu s hudbou mohly být ztvárněny lépe.

Pokračování…
Lis 24

Jaroslav Schaller a Benešov

zámek Konopiště v 1. polovině 19. století

Nejznámějším piaristou, jehož osud se v 18. století vztahoval k Benešovu, byl P. Jaroslaus a S. Josepho (*6. března 1738 na Konopišti , + 6. ledna 1809 v Praze), celkovým jménem Josef František Jaroslav Schaller. Ze zápisu v matrice narozených v benešovské farnosti se dozvíme, že otcem dítěte byl konopišťský důchodní Jan Jiří Schaller a matkou jeho žena Marie Anna. Oba rodiče byli ze svobodného stavu. Tehdy nejspíše přebývali na zámku Konopiště. Dítě pokřtil benešovský farář.

Pokračování…

Srp 20

Svatý Bartoloměj

Zalistujeme-li  kalendářem ve druhé polovině srpna, můžeme zde např. kromě svátku sv. Josefa Kalasanského  (25.8.) a dalších  světců (sv. Augustin 28.8.) najít i svátek významného apoštola sv. Bartoloměje, který připadá na 24. srpen. O jeho životě se dochovaly skrovné informace od evangelisty sv. Jana, který ho nazývá Bar-Talmai, tedy syn Talmaiův, což vlastně znamenalo dar od Boha. Mezi Ježíšovy učedníky ho přivedl apoštol Filip. Pokračování…