Čvn 10

Noc kostelů v Okrouhlici – nanečisto, ale přece

V letošním roce se v benešovské farnosti dne 24. 5. 2019 v podvečer uskutečnily v rámci v současné době již dosti populární série setkání paralelně dvě akce, i když druhá z nich se konala zatím vlastně jako generálka pro příští roky a přihlášena oficiálně ještě nebyla. Jednalo se o podvečerní setkání věřících v kostele městské části Benešova ve vesnici  Okrouhlici, které se svolením benešovského pana faráře připravil zdejší zemědělský podnikatel  pan Ing. Antonín Šmakal. Ten zajistil i program, vlastivědnou výstavku z dokumentů bývalé fary chovaných v kostele, prohlídku zvonice a části hřbitova spolu se sousedským posezením v závěru celého večera.

Pokračování…

Bře 08

Přednáška „Ohlasy piaristů v Neveklově“ v úterý 19.3.2019 v Městské knihovně Neveklov

88Stejně jako v jiných regionech českých zemí se i na Podblanicku usadili piaristé. Na panství Františka Karla Přehořovského z Kvasejovic do města Benešova přišli 28. září 1704 a od následujícího roku (1705) začali provozovat své školy (základní školu a vyšší gymnázium), což s sebou přinášelo nebývalý kulturní rozkvět. Z něho profitovalo také asi 12 km odtud vzdálené město Neveklov. Pachtové z Rájova, majitelé panství Tloskov, kam Neveklov tehdy patřil, s piaristy úzce spolupracovali, zejména za hraběte Arnošta Karla Pachty (1718–1803). Do Benešova chodili studovat nejen studenti z Neveklova, ale i z dalšího pachtovského panství Citolib na Lounsku, odkud majitelé zásobovali hraběcí dvůr hudebníky. Z Neveklova dokonce pocházel piarista P. Clemens Václav Claudis (1808–1867), který byl absolventem Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Pachtové založili významnou hudební školu v Křečovicích, odkud vlastně vedla stopa piaristicko-citolibské hudební tradice až k Josefu Sukovi ve 20. století a další sukovské rodové tradici houslového virtuose až do současnosti, pokud sem můžeme započítat i potomky z druhé větve rodu.

Úno 27

Studentský masopust v Benešově v roce 1775

Školní dramata se hrála v piaristických třídách často o významných svátcích, o Velikonocích,  o Vánocích nebo na Letnice. Někdy i při přítomnosti významných osob, nebo při zkouškách na závěr školního roku (tehdy většinou v srpnu). Od šedesátých let 18. století za vlády Marie Terezie se doporučovalo nahrazovat je tzv. Deklamacemi, souvislejšími proslovy studentů na vybraná témata. Někdy takové produkce připomínaly i dřívější tradice, které by ovšem asi formou dramatu s hudbou mohly být ztvárněny lépe.

Pokračování…
Lis 24

Jaroslav Schaller a Benešov

zámek Konopiště v 1. polovině 19. století

Nejznámějším piaristou, jehož osud se v 18. století vztahoval k Benešovu, byl P. Jaroslaus a S. Josepho (*6. března 1738 na Konopišti , + 6. ledna 1809 v Praze), celkovým jménem Josef František Jaroslav Schaller. Ze zápisu v matrice narozených v benešovské farnosti se dozvíme, že otcem dítěte byl konopišťský důchodní Jan Jiří Schaller a matkou jeho žena Marie Anna. Oba rodiče byli ze svobodného stavu. Tehdy nejspíše přebývali na zámku Konopiště. Dítě pokřtil benešovský farář.

Pokračování…

Srp 20

Svatý Bartoloměj

Zalistujeme-li  kalendářem ve druhé polovině srpna, můžeme zde např. kromě svátku sv. Josefa Kalasanského  (25.8.) a dalších  světců (sv. Augustin 28.8.) najít i svátek významného apoštola sv. Bartoloměje, který připadá na 24. srpen. O jeho životě se dochovaly skrovné informace od evangelisty sv. Jana, který ho nazývá Bar-Talmai, tedy syn Talmaiův, což vlastně znamenalo dar od Boha. Mezi Ježíšovy učedníky ho přivedl apoštol Filip. Pokračování…

Čvc 17

Blahoslavený, na kterého nás upozorní životopisný slovník

V  Benešově vzpomínáme kromě největších svátků Nanebevzetí Panny Marie a Svaté Anny, také velmi často o prázdninách na svaté spojené s řádem piaristů, který zde na počátku 18. století založil svou kolej s gymnáziem, ať jde o sv. Pompilia Pirrottiho (15.7.) nebo sv. Josefa Kalasanského (25.8.). V okrese se pak slaví zejména svátek sv. Prokopa v Sázavě (4.7.).  Vzpomíná se rovněž i na další osobnosti spojené s církevním životem v regionu, např. na františkánského terciáře  politika JUDr. Františka Noska, který je pochován u kostela sv. Havla v Poříčí nad Sázavou.(+1935) aj. Z těchto svátků a výročí jsem zde uvedl pouze ty nejznámější.

Pokračování…

Srp 22

Rok piaristů 2017 – 250 let od svatořečení Josefa Kalasanského v roce 1767

Oltář sv. Josefa Kalasanského v kostele sv. Anny z r. 1749.

Celkem sto let od smrti zakladatele piaristického řádu nebyl nikdo z jeho členů beatifikován ani kanonizován, i když piaristé usilovali o tyto procesy zejména pro Josefa Kalasanského a Matre Dei (*1557 Petralta de la Sal, + 25.8.1648 Řím), zakladatele řádu. Nakonec byl první piarista blahoslaven 18. srpna 1748 papežem Benediktem XIV., vlastním jménem Prospero Lorenzo Lambertini (*31. 3. 1675 Bologna, + 3. 5. 1758 Řím). Byl papežem mezi roky 1740 až 1758. Krátce po tomto aktu byl  malířem Františkem Lichtenreiterem, známým především svou tvorbou pro premonstráty na Strahově, v roce 1749 namalován i obraz blahoslaveného v kostele sv. Anny v Benešově. Svatořečen byl Josef Kalasanský téměř o 19 let později 16. července 1767 papežem Klementem XIII, vlastním jménem Carlo della Torre di Rezzonico (*7. 3. 1693 Benátky , + 2. 2. 1769 Řím). Byl papežem od 6. července 1758 do 2. února 1769. Josefova cesta k blahoslavení i svatořečení byla doprovázena neustálými žádostmi a připomínkami ze strany piaristů. Stavěli se za ně i piaristé z provincie Germanie a od poloviny 18. století z česko-moravsko-slezské řádové provincie, kam patřila také piaristická kolej v Benešově. Také v Benešově se asi v době před 250 lety více než kdy jindy dříve i později dovídal i o událostech ve vzdáleném Římě prostřednictvím členů piaristického řádu, zejména při provinciálních kanonických vizitacích nebo i z kázání piaristů určených širší veřejnosti, zejména z řad měšťanů.        Pokračování…

Srp 15

Benešovské slavnosti (na počátku 18. století)

Když přišel do některé lokality, většinou šlo o město, některý z řeholních řádů, bývalo velikým problémem ještě i v době baroka, jak sladit bohoslužby, kázání i církevní obřady vůbec, s pořádkem a praxí, která panovala v dané farnosti dříve než sem příslušný řád vstoupil. Podobně tomu bylo ještě  i na počátku 18. století v Benešově, kde sžívání a začleňování piaristů do obřadů farnosti trvalo téměř  devět  let a stejně dlouho si zvykali staří benešovští farníci na nové kleriky. Završujícím krokem kromě vzniku Růžencového arcibratrstva v letech 1717 a 1718 byly také aktivity na začátku roku 1723. Tehdy byly tyto problémy vyřešeny téměř s konečnou platností pro budoucí benešovské slavnosti a oslavy, jichž bývalo poměrně dost.

Pokračování…