Jaroslav Schaller a Benešov

zámek Konopiště v 1. polovině 19. století

Nejznámějším piaristou, jehož osud se v 18. století vztahoval k Benešovu, byl P. Jaroslaus a S. Josepho (*6. března 1738 na Konopišti , + 6. ledna 1809 v Praze), celkovým jménem Josef František Jaroslav Schaller. Ze zápisu v matrice narozených v benešovské farnosti se dozvíme, že otcem dítěte byl konopišťský důchodní Jan Jiří Schaller a matkou jeho žena Marie Anna. Oba rodiče byli ze svobodného stavu. Tehdy nejspíše přebývali na zámku Konopiště. Dítě pokřtil benešovský farář.

Kde chlapec získal počáteční vzdělání, nemáme nikde doloženo. Gymnaziální studia prokazatelně absolvoval na piaristickém gymnáziu v nedalekém Benešově. Ze školního roku 1748/49, kdy malý Josef navštěvoval principii (druhou třídu) piaristického gymnázia, je znám v divadelní perioše (programu) záznam o jeho vystoupení v hlavní roli starosty Severa v divadelní hře Innocentia pressa sed non opressa, sehrané dne 26. 6. 1749. Ve výkazech studentů, které se pro Benešov dochovaly až od roku 1751, jsou o něm zápisy z let 1751-1753. Prospíval vždy výborně. V posledním ročníku gymnázia, v rétorice, byl jeho učitelem piaristický hudební skladatel P. Šimon Václav Kalous a S. Bartholomaeo, který v něm probudil celoživotní lásku k hudbě.

Po absolvování řádového noviciátu v piaristické koleji v Lipníku nad Bečvou (druhý ročník byl ve Staré Vodě u Libavé) se stal členem piaristického řádu, kde si doplnil další vzdělání a byl rovněž vysvěcen na kněze. Potom postupně vyučoval na několika středních řádových školách (Benešov, Kroměříž, Kosmonosy, Mikulov), zejména na gymnáziu v Praze, které sídlilo v Celetné ulici, a pak na Novém Městě v ulicích Na Příkopě a Panské. Mezi lety 1766–1771 a poté od podzimu roku 1773 vychovával a vyučoval čtyři děti Františka Antonína Nostice-Rienecka. Ve školním roce 1771/72 vyučoval v Mikulově  v rétorice a ve školním roce 1772/73 byl prefektem (ředitelem) hudebního semináře v Bílé Vodě ve Slezsku.

            Vedle toho se ve službách hraběte Františka Antonína Nostice-Rienecka věnoval vědecké činnosti, ve které byl podporován intelektuály své doby, jako byl František Martin Pelcl, vědec a vysokoškolský profesor, Josef Dobrovský, exjezuita, nebo další piarista P. Gelasius Dobner (působil v piaristické koleji v Praze jako rektor a historik). Tak postupně začalo vznikat jeho význammné dílo, které můžeme rozdělit do tří hlavních proudů – topografie Čech, topografie Prahy a dějiny a působení piaristického řádu. Ve svém díle Schaller zužitkoval svou zálibu v geografii a historii. Platí to především o souboru 16  knih Topographie des Königreiches Böhmen, která je i jeho nejdůležitější, je věnována historické topografii Čech.  Všech 16 dílů, každý díl pro jeden tehdejší kraj, se ve své době se setkalo s pozitivním ohlasem. K souboru náležel ještě knižní rejstřík v 17. díle. V 11. díle (Chrudimský kraj) se při líčení dějin piaristické koleje v Litomyšli věnoval též životu a dílu významných piaristů, kteří v českých zemích působili.

Druhé stěžejní dílo je věnováno historickému místopisu města Prahy, a proto je rozděleno na oddíly Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany. Jde o první přesný místopis, zaznamenávající pražské domy podle starých popisných čísel (k přečíslování došlo počátkem 19. století) a hodnotící jejich významné majitele včetně jejich knihoven, uměleckých či přírodovědných sbírek. Knihu doprovází několik ilustrací (mědirytin). Z této knihy čerpali pozdější pragensisté, velmi mnoho např. Antonín Novotný v knížkách z edice Žikešových špalíčků (např. Praha v květu baroka, Prahou F. L. Věka ad.). Také zde psal Schaller zejména ve třetím díle (Nové Město pražské) o významných členech piaristického řádu, kteří působili v pražské piaristické koleji.

Práce na některých částech topografických děl přivedla Schallera k tomu, že  napsal také historická díla o dějinách  piaristického řádu a jeho učitelském působení v Čechách a na Moravě. Nejdůležitější však byly životopisy členů piaristického řádu  Kurze Lebensbeschreibungen gelehrter Männer aus dem Orden der frommen Schulen (1799).  Zde přiblížil život a dílo celkem 115 významných osobností z piaristického řádu z českých zemí i z oblasti před Alpami, zejména generálů řádu z  Říma.  Psal nejen o zakladateli řádu sv. Josefu Kalasanském a jeho prvním asistentu blahoslaveném Pietru Casanim a dalších předních piaristech z Předalpské oblasti, ale i o svých nejbližších a přátelích z řádu např. o prvních benešovských rektorech P. Aegidiu Hechtovi a S. Ferdinando, P. Eugeniovi Sebastianim z Častolovic, o svém nadřízeném  z Kroměříže a benešovském rodáku P. Jeremiáši Soudném a Matre Dolorosa, řádovém provinciálovi, nebo o svém učiteli P. Šimonu Kalousovi a mnohých dalších. Toto dílo bylo zdrojem inspirace i pro jiné (nejen) řádové dějepisce.

O řádové výuce, její historii, struktuře a pedagogických metodách napsal dílo Gedanken über die Ordensverfassung der Piaristen und ihre Lehrart (1805). Zde vyzdvihl též přednosti piaristického školství, které se projevovaly i po zrušení jezuitského řádu, a zdůvodňoval, proč právě studium na těchto školách patří mezi nejlepší způsoby tehdejšího vzdělání.

V důsledku svých vědeckých zájmů o topografii byl Schaller členem několika vědeckých zahraničních společností v Německu. Šlo především o Ehrenmitgliede der koniglichen preußischen Gesellschaft naturforschender Freunde zu Berlin und Halle, und wirklichen Gelehrten Gesellschaft in Jena.  O jeho činnosti v této oblasti zatím nebyly prováděny žádné podrobnější výzkumy.

Zde uvádím krátký přehled Schallerova díla:

  • Topographie des Königreiches Böhmen (1785–1791), šestnáct dílů a knižní rejstřík
  • Beschreibung der königlichen Haupt- und Residenzstadt Prag (Praha, 1794-1797), čtyři díly
  • Kurzgefasste Beschreibung von Prag (1798)
  • Geschichte der k. k. Bücherzensur (1796)
  • Kurze Lebensbeschreibungen gelehrter Männer aus dem Orden der frommen Schulen (1799)
  • Neuverfertigtes Catastrum des Königreichs Böhmen (1803)
  • Gedanken über die Ordensverfassung der Piaristen und ihre Lehrart (1805)

Velkou pozornost věnují významnému piaristickému historikovi, P. Jaroslavu Schallerovi a S. Josepho, také anály benešovské piaristické kroniky uložené ve zdejším  Státním okresním archivu. Zde se ve druhém díle (z let 1733-1753) můžeme dočíst o úmrtí  Schallerových rodičů, matky (Marie) Anny v roce 1753 a otce Jana Jiřího Schallera, hospodářského správce panství Konopiště, o dva roky později (22. 10. 1755). V pozdější souvislosti s tím připomíná druhý díl kroniky v prosinci roku 1760, kdy zde  mladý piarista Josef Schaller vyřizoval záležitosti spojené s dědictvím svého otce Jana Jiřího, pohřbeného v kryptě piaristického kostela sv. Anny, a založil pro piaristy fundaci pěti set zlatých s břemenem sloužení mší. Část používala piaristická kolej v Praze.

O rodině Schallerových se hovoří i ve třetím díle piaristické kroniky. (z let 1753-1852. Ke dni 27. listopadu 1775 oddával P. Jaroslav v Praze svého bratra Jana, správce konopišťského panství. Byl to onen hospodářský správce, který v létě téhož roku nechal střílet u zámku Konopiště do vzbouřených sedláků. Zde uvedená informace do určité míry vysvětluje část motivu tohoto činu. Kvůli malé vojenské posádce, kdy obránci zámku byli nuceni čekat na posily, se Jan Schaller rozhodl rebely zastrašit, bohužel za cenu lidských životů.

Schallerova tradice i jeho odkaz jsou dodnes stále živé, jak ukázal letošní odborný seminář konaný na zámku Konopišti 15. 11. 2018. V této souvislosti si neodpustím připomínku, kterou jsem se dozvěděl z vyprávění  významného historika PhDr. Jiřího Tywoniaka (1919-1995), který od svých gymnaziálních studií v Benešově působil. Když za okupace města za 2. světové války bylo nutno, aby se zrušilo pojmenování Masarykovo náměstí, navrhl jeho přejmenování po Jaroslavu Schallerovi. Zajímalo by mne, zda se mezi veřejností dochovalo nějaké povědomí o tomto činu. Můžete pomoci? Moc vám již předem děkuji.

Václav Bartůšek

titulní list 8. dílu Schallerovy topografie (Berounský kraj), kde se pojednává o Benešově a Konopišti

Nosticovský palác v Praze na Malé Straně, kde J. Schaller působil.

pražská piaristická kolej – bývalý areál Na Příkopě- působiště J. Schallera

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.