Patrocinium svaté Anny a piaristé

Poutní kostel sv. Anny ve Staré Vodě u Libavé

V tuto dobu, před svátkem sv. Anny,  napadne možná obyvatele našeho města, zejména příslušníky naší farnosti, otázka, proč piaristé před více než třemi stoletími (310 let) zasvětili kostel při nově zbudované koleji na náměstí právě svaté Anně. V encyklopediích na internetu, se dočteme, že se takovému způsobu zasvěcení říká patrocinium. To vlastně znamená, že se ke jménu svatého, kterému byl příslušný kostel zasvěcen, vztahovala rovněž i pouť, případně ve druhé části roku posvícení s příslušnými obřady k uctění památky světce sváteční liturgií s následným procesím, hostinou i dalšími obřady i zábavou. Svatá Anna byla, jak je známo, matkou Panny Marie. Vzhledem k tomu, že piaristé patřili mezi řády zasvěcené mariánské úctě, proto sem spadala i svatoanenská patrocinia. Nejdříve byl kostel zasvěcen svaté Anně, jejíž památka se slavila 26. července.  Piaristé tedy přinesli do Benešova datum nové pouti, které pravděpodobně posunulo slavení té původní na den Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.).

Benešovské patrocinium nebylo prvním anenským patrociniem, které piaristické kostely používaly. Tím bylo zasvěcení poutního kostela při piaristické rezidenci a později koleji ve Staré Vodě u Libavé na Moravě, v místech, kde ve druhé polovině 20. století vznikl vojenský prostor a újezd ČSLA. Kostel, který zde jako zázrakem s mnohými újmami přežil a je dodnes určitým symbolem pohnutého osudu, který často připomíná i televize NOE v souvislosti s osudem původního obyvatelstva Sudet i s pohnutým osudem bývalých sovětských vojáků, kde byl chrám poslední zastávkou na našem území před odvezením k potrestání na území bývalého SSSR. Původní nadace vznikla v roce 1690 z podnětu olomouckého biskupa Karla II. z Lichtensteina Castelcorna, který tuto funkci zastával v letech1664-1692. Piaristé sem přišli z Kroměříže. Získali zde poměrně známé poutní místo, které pro relativní odlehlost využívali jako pomocný noviciát, většinou pro frekventanty 2. ročníku, takže tudy prošli mnozí vynikající piarističtí řeholníci, např. historik a osvícenec  Gelasius Dobner, benešovští rodáci Jeremiáš Soudný a Jaroslav Schaller, nebo pozdější vynikající a známý český lékař a přírodovědec Jan Evangelista Purkyně. Ačkoliv kolej patřila k těm menším s chudším vybavením i poměrně menší knihovnou, své nezastupitelné místo v tomto řádu řeholních kleriků jistě měla.

Rovněž benešovská piaristická kolej byla svým způsobem chudší a odlehlá. Působila v rámci snah piaristického řádu o založení piaristické koleje v Praze v polovině 18. století.  Její působení v jižní polovině středních Čech bylo z kulturně historického hlediska velmi důležitým fenoménem při rozšiřování řádu piaristů v regionu i podnětem pro založení piaristické koleje v Praze v roce 1752. Když později, na přelomu 18. a 19. století, získali piaristé majetky v okolí Strančic, hlavně na statku Předboř, kde  používali zámeček jako místo pro rekreaci členů kolejí v Praze a v Benešově, případně i v dalších lokalitách, vybudovali v roce 1820  v obci Strančice kapli (menší kostel) sv. Anny, který je v současné době spravován prostřednictvím farnosti Mnichovice. Přes léto se zde slouží v letní době nedělní odpolední bohoslužba.

Před deseti lety v roce 2010 se v rámci oslav 300 let od dokončení a vysvěcení piaristického kostela sv. Anny  konal odborný seminář Dvě církevní kapitoly z dějin Benešova. Uskutečnil se v prostorách Státního okresního archivu v Benešově, který byl spolu v Muzeem Podblanicka jeho hlavním pořadatelem. Spolupořadateli byli ještě Město Benešov, římsko-katolická farnost Benešov, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Národní archiv v Praze a piaristická farnost ve Strážnici na Moravě. Bylo zde připomenuto i působení jezuitů v Benešově po roce 1933  a ve čtyřicátých letech 20. století (např. pobyt kardinála Špidlíka). Osm nejdůležitějších statí prezentovalo díla odborníků, kteří se zabývají dějinami piaristů i jezuitů i samotných zástupců těchto řádů ve Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka 2010/1/50. Tento sborník obsahoval také vynikající článek archiváře a vysokoškolského pedagoga Ondřeje Bastla Kostely sv. Anny v arcidiecézi pražské, který podrobně popsal historii anenské úcty v regionu středních Čech a konstatoval, že anenské patrocinium bylo v této oblasti  celkem na 7. místě.

Obrázek: Poutní kostel sv. Anny ve Staré Vodě u Libavé ze sborníku Poutní místo Stará Voda. Danal Olomouc 1997.

Autor: Václav Bartůšek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.