Rok piaristů 2017 se uzavřel (PhDr. V. Bartůšek, Ph.D.)

V roce 2017 uplynulo 400 let od doby, kdy nejstarší piaristé včetně zakladatele svého budoucího řádu piaristů (od r. 1621) sv. Josefa Kalasanského (*1557 Petralta de la Sal ve Španělsku, + 25. 8. 1648 Řím) jako první podstoupili obláčku řádových noviců v Římě a po ní dvouletý noviciát.  Stali se tak vlastně řeholní kongregací a v pozdějším vývoji nakonec také řeholním řádem. Toto nejdůležitější piaristické řádové výročí se stalo pro širší kulturní veřejnost podnětem k hlubšímu poznání spirituality i poslání piaristického řádu, významného pro evropské a nakonec i pro světové kulturní dějiny. Proto byl lokálně vedením řádu za souhlasu papeže Františka vyhlášen v listopadu 2016 Rok piaristů 2017. V tomto roce došlo k připomenutí výročí i při řádových obřadech, zejména v Římě. Mezinárodně pak ještě pomocí internetu a řádových tiskovin. Téma se pro oblast  českých zemí dočkalo v Čechách i publikace připomínající tradici starou asi čtyř století zapojení střední Evropy do řádového života piaristů, jeho dnešní podobu i kulturní význam piaristické činnosti. Ta se zde projevuje stále ještě dnes spolu s jejich kulturním odkazem na evropskou církevní vzdělanost a pedagogiku. Přináší možnosti seznámit se s jejich minulým působením, případně i cestami, které je ještě dnes stále možné registrovat.

Velkou úlohu sehrál v loňském roce při připomínání piaristických výročí roku 2017 internet. Piaristé zde ve svém internetovém občasníku Newsletter Scolopi, který vycházel v různém rozsahu nepravidelně několikrát měsíčně (celkem bylo vydáno během roku 30 čísel).  Rozsah zpravodaje, většinou uvedený komentáři generála piaristického řádu P. Pietra Aguada, které se týkaly nejen významných řádových výročí, ale zaměřovaly se na situaci piaristického řádu ve všech oblastech světa, podle provincií, kde řád působil. Zabývaly se stavem výchovy i školství v jednotlivých částech světa i náměty na činnost řádu v blízké i vzdálenější budoucnosti. Zpřístupnily také programy řádových bohoslužeb v souvislosti s důležitými oslavami piaristických výročí, zejména v březnu, kdy oslavy vyvrcholily slavnostní mší na počest vzniku řeholní kongregace pozdějších piaristů, schválené papežem Pavlem V. v roce 1617, a při říjnovém svatořečení P. Miguela Migueze. Na zpravodaj se vázaly také internetové příspěvky na YouTube, Facebooku a Twittru, zejména s připomínáním důležitých piaristických výročí, zejména v 1. pololetí loňského roku. Bylo také možno prostřednictvím zpravodajství z piaristického časopisu Ephemerides Calasanctinae  (ze září a října 2017) nahlédnout do života piaristů a dění v řádu v současné době. Příspěvky byly zaměřeny do různých řádových provincií. Střední Evropy se pak týkala vystoupení generála piaristického řádu přímo v souvislosti s vystoupením v Polsku, v Maďarsku i na Slovensku v Nitře. V předposledním  29. čísle internetového zpravodaje je připomenuta i zvláštní soukromá audience piaristů i představitelů dalších větví piaristických řádů (včetně zástupců ženských odnoží), udělená na ukončení i zhodnocení akcí, které proběhly na podporu piaristického řádu v rámci podpory i oživení celkové řeholní činnosti piaristů v celém okruhu jejich působení na všech kontinentech, např. i v Americe na Floridě, v Japonsku nebo v Indii apod.

V souvislosti se vzrůstem zájmu o piaristy, který tento krok podnítil, poslouží pro pochopení vývoje tohoto řádu řeholních kleriků rovněž naše stručná, částečně i populárně a encyklopedicky (obsahuje přehledy, modlitby i další základní údaje) zaměřená knížka. V ní  čtenáři z řad zájemců z širší veřejnosti  poznají  dějiny a organizační strukturu řádu, případně i jeho větví, činnosti i poslání této řeholní instituce v raně barokní době, zároveň ale mohou sledovat v některých směrech a rovinách rozvětvování a další historii řádu i vznik a vývoj piaristické kulturní tradice uchovávané až do současnosti. Pozitivnímu vývoji piaristů i jejich řádových odnoží se dostalo i významného ocenění v podobě svatořečení španělského kněze piaristy a zároveň také zakladatele kongregace Kalasanského institutu dcer Božské Pastýřky P. Faustina Migueze (*24. 3. 1831 Acevedo Orentes, 8. 3. 1925 Getafe u Madridu). Ten byl slavnostně prohlášen za svatého v Římě 15. 10. 2017 papežem Františkem. Text zde prezentovaného dílka o roku piaristů se zaměřuje hlavně na dění a tradici ve střední Evropě a její vazby na jižní Evropu. Přesto si rovněž všímá řádu a jeho vývoje i kulturního dědictví z obecnějšího hlediska událostí, které předcházely založení řádu, zejména již připomenutému vzniku pavlánské kongregace v roce 1617. Připomíná nejen dějiny a piaristické kulturní tradice a zakladatelské osobnosti, zejména sv. Josefa Kalasanského, blahoslaveného Pietra Casaniho nebo ctihodného Gliceria Landrianiho či i nově vysvěceného Faustina Miguéze, ale také dává nahlédnout do řádového života i jeho náboženského působení na širší laickou veřejnost, především prostřednictvím řádových modliteb i svátků. Knížka je doplněna poměrně rozsáhlejší obrazovou přílohou, která názorně alespoň částečně glosuje šíření piaristických kolejí po městě Římě a po Moravě (od roku 1631) i Čechách (od roku 1640) i snahu o zpřístupňování piaristické tradice na začátku 21. století.

Na přípravě a vzniku knížky mají také morální podíl farníci z naší benešovské farnosti, pro kterou byly napsány první texty. Její původní texty vznikaly jako příspěvek pro stránky farnosti a byly odesílány na její web web@farnost-benesov.cz zhruba od konce roku 2016. V srpnu 2017 bylo např. také vzpomenuto výročí nejen 379 let od úmrtí sv. Josefa Kalasanského, ale také 250. výročí od jeho svatořečení.  Na podzim se připomínalo i svatořečení Faustina Miguéze ve Vatikánu, které proběhlo při mši sloužené papežem Františkem. Během psaní těchto textů projevili někteří z farníků, pro něž byly texty na internetu obtížně dostupné, přání, zda by nebylo možné zpřístupnit texty také v knižní podobě. Mnozí z farníků si přáli, aby tyto články ve své obecné povaze mohly být ještě zpřístupněny jiným způsobem, a podporovali mne v tomto záměru, o něž jsem se snažil již od jara 2017, což se projevilo navázáním spolupráce s olomouckým církevním nakladatelstvím Matice cyrilometodějská, což však ztroskotalo kvůli finančním potížím. Zdálo se, že i přes některé pozitivní připomínky  od tohoto nakladatele, za které děkuji paní redaktorce Věře Mrtvé, kniha nebude moci být vydána ani v redukované podobě. Redukci doporučovali i piaristé, ačkoliv formální představený piaristů na našem území pan P. Th.Lic. Lukáš Karpiński o vydání knihy stál.

Daleko aktivněji přistupovali k vydání knihy farníci v Benešově, kteří ho  podpořili morálně  i modlitbou. Zejména to byla zdejší správkyně chrámů sv. Mikuláše v Benešově i chrámu sv. Anny, který patřil v minulosti k piaristické koleji, paní Marie Balíková. Ta mne povzbudila právě v době, kdy jsem se domníval, že knížka již nevyjde. Je třeba totiž vzít v úvahu, že téma knížky bylo vlastně načasované kvůli oslavě roku piaristů, ačkoliv závěry zde zveřejněné platí dál a mnohé budou autentické i v budoucí době. Snažil jsem se tedy nakonec nejen  její přání vyplnit, ale rovněž dostát slíbenému slovu, stejně jako pro ty, kteří přístup na internet nemají a hledat nakladatelství, které by bylo ochotné můj projekt dokončit. Obrátil jsem se tedy na nakladatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí, s nímž jsem spolupracoval již dříve. V roce 2014 jsem zde totiž vydal knížku Osmý div světa, věnovanou jubileu 300 let od založení piaristického gymnázia, škol i koleje v Rychnově nad Kněžnou, kde jsem připomenul i základní informace k dějinám barokního školství ve střední Evropě.  Velmi moc i za tyto lidi děkuji panu nakladateli a jednateli nakladatelství Ing. Karlu Kábrtovi, že se ujal opuštěného díla a provedl jeho vydání za spolupráce sazeče pana Václava Nováka, jimž děkuji mnohokrát za zrod dílka i jeho první distribuci v nakladatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí.

Jak se konkrétně projevily některé výsledky roku piaristů, to jsem mohl také sledovat při své poslední návštěvě piaristického generálního řádového domu u sv. Pantaleona v Římě, kam jezdím téměř každoročně studovat materiály k dějinám piaristického řádu. Při své listopadové návštěvě jsem ještě mohl získat některé propagační materiály, které většinou korespondovaly s tím, co se šířilo po internetu a byly zaměřeny především na činnost římské piaristické provincie, jejíž hlavní činnost souvisí s pastorací v kostele sv. Pantaleona i několika dalších farností na okraji Říma. Při hlavním domě římských piaristů u sv. Pantaleona sídlí  také generálát celého piaristického řádu. Právě v tomto chrámu, nedaleko proslulého Piazza Navona, také vznikly drobnější změny v uspořádání struktury chrámového prostoru v souvislosti s umístěním nově vytvořené sochy sv. Faustina Miguéze s dětmi, takže socha sv. Pompilia Pirrotiho, významného barokního jihoitalského piaristy, z doby po jeho svatořečení ve 20. století, byla přemístěna z levého na pravý bok chrámového oltáře. Na tuto mimořádnou vzpomínku, která se tak často neopakuje, zde zůstaly památky spíše trvalejšího charakteru. V Římě se zakončil celý rok piaristů v listopadu 2017 přijetím představených řádu piaristů i zástupců jeho odnoží z Itálie na zvláštní audienci u papeže Františka ve Vatikánu.

Akce roku piaristů, který nedávno skončil, jistě pomohly k oživení současných i starších tradic piaristického řádu, který zůstává spolu se svými odnožemi stále významnou vzdělávací církevní řeholní institucí, jež působí v současnosti již na celém světě. Rozhodně se zvýšil zájem o tento řád v místech, která vlastně bývala jeho původní kolébkou, nejen v Římě a Itálii, ale i v Čechách a na Slovensku, kde dokonce vznikl i pokus o ustanovení jakési skupiny terciářského charakteru, což bylo poprvé v řádových dějinách.

Václav Bartůšek

Obrázky:

  1. Obálka knihy se znakem piaristů a interiérem i exteriérem kostela sv. Pantaleona.
  2. Socha sv. Faustina Miguéze s dětmi v domě sv. Pantaeona.
  3. Pozvánka na přednášku.

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.