Studentský masopust v Benešově v roce 1775

Školní dramata se hrála v piaristických třídách často o významných svátcích, o Velikonocích,  o Vánocích nebo na Letnice. Někdy i při přítomnosti významných osob, nebo při zkouškách na závěr školního roku (tehdy většinou v srpnu). Od šedesátých let 18. století za vlády Marie Terezie se doporučovalo nahrazovat je tzv. Deklamacemi, souvislejšími proslovy studentů na vybraná témata. Někdy takové produkce připomínaly i dřívější tradice, které by ovšem asi formou dramatu s hudbou mohly být ztvárněny lépe.

            Takovou divadelní produkci lze najít i v souboru textů a programů  divadelních her z piaristické koleje v Benešově, která je uložena ve fondu Státního okresního archivu v Přerově, Periochy divadelních her piaristů z Lipníka. Psal o nich také významný teatrolog a teolog Jan Bombera: Periochy a rukopisy divadelních her z doby baroka v archivním depositu v Lipníku nad Bečvou. Strojopis. Olomouc 1979, nefol. 42 s., ještě v době, kdy byly uloženy v archivním  depozitu v Lipníku nad Bečvou, původní piaristické koleji. Odtud pak byly přeneseny po výstavbě nového archivu do Henčlova u Přerova.

            V souvislosti s naším tématem byla nejzajímavější z nich deklamace nazvaná Bacchius suum ob patrem peremtum judicio postulatus (Bakchius žádající o soudní výrok kvůli záhubě svého otce), která byla předvedena dne 22. února  1775 nejspíše v piaristické koleji v Benešově. Deklamace, kterou předvádělo dohromady deset deklamátorů, byla rozdělena na tři části, které postupně gradovaly. Šlo o prostasis (úvod), celkem 5 scén, dvě protikladné části catastatis (uspořádání), celkem 5 scén,  a catastrophé  (pád), celkem 3 scény. Autor zde vystřídal poměrně velké množství literárních žánrů, které byly pro tuto dobu typické. Jednotliví deklamátoři odrecitovali podle zdatnosti 1 nebo 2 úseky.

            Autorem deklamace byl nejspíše P. Adalbertus Haas a S. Ludmila, třídní profesor v rétorice a poetice benešovského gymnázia. V produkci účinkovali oba benešovští rétoři Antonín Paulin a Josef Javůrek. Do recitace se zapojila také většina studentů poetiky. O účinkování byli požádání také studenti (aritmetika) a žáci (skribenda) z elementární školy piaristů. Seznam účinkujících byl uveden hned na začátku ručně psané čtyřstránkové periochy. Bylo jich celkem 11. Bohužel však nelze určit jejich rodiště, protože prameny, kde se rodiště uvádí nejsou dochované. O produkci se zmiňuje také III. díl piaristické kroniky chovaný ve Státním okresním archivu v Benešově. Zde se k datu 22. února dočteme o představení a o den později o masopustních oslavách, které pak pokračovaly ještě na benešovském děkanství na Karlově.

Václav Bartůšek

V příloze přinášíme kopii první strany rukopisu perioch hry uložené na centrálnám pracovišti SOkA Přerov v Henčlově.             

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.