Srp 16

Patrocinium Panna Maria Nanebevzatá a piaristé v 18. století

Piaristický kostel Panny Marie Nanebevzaté ve Strážnici v roce 2013

Piaristický kostel Panny Marie Nanebevzaté ve Strážnici v roce 2013

Podle ritu benešovských slavností, který byl sepsán v roce 1723, netrvalo dlouho a po pouti se měšťané dočkali i posvícení. Slavilo se dne 15. srpna na svátek Panny Marie Nanebevzaté. Toto patrocinium souviselo s činností benešovské farnosti, která původně byla sice zasvěcena svatému Mikuláši, kde farní kostel po vypálení kláštera převzal ještě patrocinium jeho kostela Panny Marie Nanebevzaté, a tak byla zažehnána hrozba, že by se v benešovské farnosti nemusela konat pouť, vzhledem k tomu, že se mikulášský svátek nacházel v adventní postní době. Po příchodu piaristů se z poutě stalo posvícení. Co se týká uctívání tohoto svátku, piaristé se asi velmi rádi k základním farním aktivitám připojili a za pomoci svého růžencového arcibratrstva i dalších farářů z okolí je velmi rádi a aktivně rozvíjeli.

Pokračování…

Čvc 26

Patrocinium svaté Anny a piaristé

Poutní kostel sv. Anny ve Staré Vodě u Libavé

V tuto dobu, před svátkem sv. Anny,  napadne možná obyvatele našeho města, zejména příslušníky naší farnosti, otázka, proč piaristé před více než třemi stoletími (310 let) zasvětili kostel při nově zbudované koleji na náměstí právě svaté Anně. V encyklopediích na internetu, se dočteme, že se takovému způsobu zasvěcení říká patrocinium. To vlastně znamená, že se ke jménu svatého, kterému byl příslušný kostel zasvěcen, vztahovala rovněž i pouť, případně ve druhé části roku posvícení s příslušnými obřady k uctění památky světce sváteční liturgií s následným procesím, hostinou i dalšími obřady i zábavou. Svatá Anna byla, jak je známo, matkou Panny Marie. Vzhledem k tomu, že piaristé patřili mezi řády zasvěcené mariánské úctě, proto sem spadala i svatoanenská patrocinia. Nejdříve byl kostel zasvěcen svaté Anně, jejíž památka se slavila 26. července.  Piaristé tedy přinesli do Benešova datum nové pouti, které pravděpodobně posunulo slavení té původní na den Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.).

Pokračování…

Dub 09

Doklady o Velikonocích z 18. století a piaristé v Benešově

Přední strana desek knihy Liber calculororum gymnasii Beneschoviensis z roku 1751.            Pro členy piaristického řádu představovaly Velikonoce, stejně jako pro ostatní řeholníky, katolický klérus a drtivou většinu obyvatel středoevropského prostoru, nejdůležitější  svátek křesťanského liturgického roku. V souvislosti s poznáváním dějin regionu si tedy můžeme klást otázku, zda i v pramenech k dějinám benešovské piaristické koleje (založena 1703, obsazena 1704) můžeme najít nějaké zmínky o Velikonocích a jejich slavení, případně také zjistit nějaké nepřímé souvislosti, které by mohly připomenout a zdůraznit význam Velikonoc pro piaristický řád v našem městě.

Pokračování…

Úno 27

Studentský masopust v Benešově v roce 1775

Školní dramata se hrála v piaristických třídách často o významných svátcích, o Velikonocích,  o Vánocích nebo na Letnice. Někdy i při přítomnosti významných osob, nebo při zkouškách na závěr školního roku (tehdy většinou v srpnu). Od šedesátých let 18. století za vlády Marie Terezie se doporučovalo nahrazovat je tzv. Deklamacemi, souvislejšími proslovy studentů na vybraná témata. Někdy takové produkce připomínaly i dřívější tradice, které by ovšem asi formou dramatu s hudbou mohly být ztvárněny lépe.

Pokračování…
Lis 24

Jaroslav Schaller a Benešov

zámek Konopiště v 1. polovině 19. století

Nejznámějším piaristou, jehož osud se v 18. století vztahoval k Benešovu, byl P. Jaroslaus a S. Josepho (*6. března 1738 na Konopišti , + 6. ledna 1809 v Praze), celkovým jménem Josef František Jaroslav Schaller. Ze zápisu v matrice narozených v benešovské farnosti se dozvíme, že otcem dítěte byl konopišťský důchodní Jan Jiří Schaller a matkou jeho žena Marie Anna. Oba rodiče byli ze svobodného stavu. Tehdy nejspíše přebývali na zámku Konopiště. Dítě pokřtil benešovský farář.

Pokračování…

Čvc 17

Blahoslavený, na kterého nás upozorní životopisný slovník

V  Benešově vzpomínáme kromě největších svátků Nanebevzetí Panny Marie a Svaté Anny, také velmi často o prázdninách na svaté spojené s řádem piaristů, který zde na počátku 18. století založil svou kolej s gymnáziem, ať jde o sv. Pompilia Pirrottiho (15.7.) nebo sv. Josefa Kalasanského (25.8.). V okrese se pak slaví zejména svátek sv. Prokopa v Sázavě (4.7.).  Vzpomíná se rovněž i na další osobnosti spojené s církevním životem v regionu, např. na františkánského terciáře  politika JUDr. Františka Noska, který je pochován u kostela sv. Havla v Poříčí nad Sázavou.(+1935) aj. Z těchto svátků a výročí jsem zde uvedl pouze ty nejznámější.

Pokračování…

Led 29

Rok piaristů 2017 se uzavřel (PhDr. V. Bartůšek, Ph.D.)

V roce 2017 uplynulo 400 let od doby, kdy nejstarší piaristé včetně zakladatele svého budoucího řádu piaristů (od r. 1621) sv. Josefa Kalasanského (*1557 Petralta de la Sal ve Španělsku, + 25. 8. 1648 Řím) jako první podstoupili obláčku řádových noviců v Římě a po ní dvouletý noviciát.  Stali se tak vlastně řeholní kongregací a v pozdějším vývoji nakonec také řeholním řádem. Toto nejdůležitější piaristické řádové výročí se stalo pro širší kulturní veřejnost podnětem k hlubšímu poznání spirituality i poslání piaristického řádu, významného pro evropské a nakonec i pro světové kulturní dějiny. Proto byl lokálně vedením řádu za souhlasu papeže Františka vyhlášen v listopadu 2016 Rok piaristů 2017. V tomto roce došlo k připomenutí výročí i při řádových obřadech, zejména v Římě. Mezinárodně pak ještě pomocí internetu a řádových tiskovin. Téma se pro oblast  českých zemí dočkalo v Čechách i publikace připomínající tradici starou asi čtyř století zapojení střední Evropy do řádového života piaristů, jeho dnešní podobu i kulturní význam piaristické činnosti. Ta se zde projevuje stále ještě dnes spolu s jejich kulturním odkazem na evropskou církevní vzdělanost a pedagogiku. Přináší možnosti seznámit se s jejich minulým působením, případně i cestami, které je ještě dnes stále možné registrovat.

Pokračování…

Srp 22

Rok piaristů 2017 – 250 let od svatořečení Josefa Kalasanského v roce 1767

Oltář sv. Josefa Kalasanského v kostele sv. Anny z r. 1749.

Celkem sto let od smrti zakladatele piaristického řádu nebyl nikdo z jeho členů beatifikován ani kanonizován, i když piaristé usilovali o tyto procesy zejména pro Josefa Kalasanského a Matre Dei (*1557 Petralta de la Sal, + 25.8.1648 Řím), zakladatele řádu. Nakonec byl první piarista blahoslaven 18. srpna 1748 papežem Benediktem XIV., vlastním jménem Prospero Lorenzo Lambertini (*31. 3. 1675 Bologna, + 3. 5. 1758 Řím). Byl papežem mezi roky 1740 až 1758. Krátce po tomto aktu byl  malířem Františkem Lichtenreiterem, známým především svou tvorbou pro premonstráty na Strahově, v roce 1749 namalován i obraz blahoslaveného v kostele sv. Anny v Benešově. Svatořečen byl Josef Kalasanský téměř o 19 let později 16. července 1767 papežem Klementem XIII, vlastním jménem Carlo della Torre di Rezzonico (*7. 3. 1693 Benátky , + 2. 2. 1769 Řím). Byl papežem od 6. července 1758 do 2. února 1769. Josefova cesta k blahoslavení i svatořečení byla doprovázena neustálými žádostmi a připomínkami ze strany piaristů. Stavěli se za ně i piaristé z provincie Germanie a od poloviny 18. století z česko-moravsko-slezské řádové provincie, kam patřila také piaristická kolej v Benešově. Také v Benešově se asi v době před 250 lety více než kdy jindy dříve i později dovídal i o událostech ve vzdáleném Římě prostřednictvím členů piaristického řádu, zejména při provinciálních kanonických vizitacích nebo i z kázání piaristů určených širší veřejnosti, zejména z řad měšťanů.        Pokračování…

Srp 15

Benešovské slavnosti (na počátku 18. století)

Když přišel do některé lokality, většinou šlo o město, některý z řeholních řádů, bývalo velikým problémem ještě i v době baroka, jak sladit bohoslužby, kázání i církevní obřady vůbec, s pořádkem a praxí, která panovala v dané farnosti dříve než sem příslušný řád vstoupil. Podobně tomu bylo ještě  i na počátku 18. století v Benešově, kde sžívání a začleňování piaristů do obřadů farnosti trvalo téměř  devět  let a stejně dlouho si zvykali staří benešovští farníci na nové kleriky. Završujícím krokem kromě vzniku Růžencového arcibratrstva v letech 1717 a 1718 byly také aktivity na začátku roku 1723. Tehdy byly tyto problémy vyřešeny téměř s konečnou platností pro budoucí benešovské slavnosti a oslavy, jichž bývalo poměrně dost.

Pokračování…

Čvn 09

Rok piaristů 2017 – Astronomové u piaristů

Rajský dvůr piaristické koleje v Benešově se slunečními hodinami od P. Bena Grünbergera

V 17. a 18. století začaly pronikat prvotní znalosti astronomie v rámci výuky na gymnáziích do učební látky středních škol. Zasloužily se o to církevní školní řády, nejen jezuité, ale zejména piaristé. Ti se postupně vyvíjeli v Římě, kde je ustanovil církevním řádem v roce 1621 papež Řehoř XV.  Jejich zakladateli, španělskému knězi sv. Josefovi Kalasanskému poslední léta života ztrpčilo nařčení za poznávání učení Galilea Galileiho, které vedlo až k pozastavení řádové činnosti papežem Inocencem X. v březnu roku 1646. Ke kontaktům s Galileem Galilei (+1642) došlo ve Florencii, kde se stalo několik profesorů zdejšího vyššího filozofického učiliště jeho spolupracovníky. Mezi nimi byl zejména P. Clemente Settimi (*1612? Camerino, + ?, Siracusy), který později spolupracoval i s Evangelistou Torricellim a nejspíše i s univerzitou v Pise. Po smrti Josefa Kalasanského (1648) došlo postupně k vyřešení krize a v letech 1656-1669 k rehabilitaci piaristického řádu za papežů Alexandra VII. A Klimenta X., který obnovil piaristy znovu jako řád. Spolupráce řádových generálů s univerzitou v Pise se rozvinula zejména za generála řádu P. Eduarda Corsiniho (* C. 10. 1702 Camerino, + 30. 11. 1765 Pisa).

V souvislosti s působením piaristů v Benešově se naskýtá otázka, zda aktivity piaristů nejen v oblasti astronomie, ale přírodních věd vůbec, se dostaly do povědomí obyvatel Benešova a zda odtud pocházel nebo zde pracoval nějaký piarista, který by se dění v této oblasti nějak aktivněji zúčastnil, případně dění v této oblasti aktivně zaznamenal. Na obě otázky můžeme v podstatě odpovědět kladně.

Pokračování…