Srp 22

Rok piaristů 2017 – 250 let od svatořečení Josefa Kalasanského v roce 1767

Oltář sv. Josefa Kalasanského v kostele sv. Anny z r. 1749.

Celkem sto let od smrti zakladatele piaristického řádu nebyl nikdo z jeho členů beatifikován ani kanonizován, i když piaristé usilovali o tyto procesy zejména pro Josefa Kalasanského a Matre Dei (*1557 Petralta de la Sal, + 25.8.1648 Řím), zakladatele řádu. Nakonec byl první piarista blahoslaven 18. srpna 1748 papežem Benediktem XIV., vlastním jménem Prospero Lorenzo Lambertini (*31. 3. 1675 Bologna, + 3. 5. 1758 Řím). Byl papežem mezi roky 1740 až 1758. Krátce po tomto aktu byl  malířem Františkem Lichtenreiterem, známým především svou tvorbou pro premonstráty na Strahově, v roce 1749 namalován i obraz blahoslaveného v kostele sv. Anny v Benešově. Svatořečen byl Josef Kalasanský téměř o 19 let později 16. července 1767 papežem Klementem XIII, vlastním jménem Carlo della Torre di Rezzonico (*7. 3. 1693 Benátky , + 2. 2. 1769 Řím). Byl papežem od 6. července 1758 do 2. února 1769. Josefova cesta k blahoslavení i svatořečení byla doprovázena neustálými žádostmi a připomínkami ze strany piaristů. Stavěli se za ně i piaristé z provincie Germanie a od poloviny 18. století z česko-moravsko-slezské řádové provincie, kam patřila také piaristická kolej v Benešově. Také v Benešově se asi v době před 250 lety více než kdy jindy dříve i později dovídal i o událostech ve vzdáleném Římě prostřednictvím členů piaristického řádu, zejména při provinciálních kanonických vizitacích nebo i z kázání piaristů určených širší veřejnosti, zejména z řad měšťanů.        Pokračování…

Srp 15

Benešovské slavnosti (na počátku 18. století)

Když přišel do některé lokality, většinou šlo o město, některý z řeholních řádů, bývalo velikým problémem ještě i v době baroka, jak sladit bohoslužby, kázání i církevní obřady vůbec, s pořádkem a praxí, která panovala v dané farnosti dříve než sem příslušný řád vstoupil. Podobně tomu bylo ještě  i na počátku 18. století v Benešově, kde sžívání a začleňování piaristů do obřadů farnosti trvalo téměř  devět  let a stejně dlouho si zvykali staří benešovští farníci na nové kleriky. Završujícím krokem kromě vzniku Růžencového arcibratrstva v letech 1717 a 1718 byly také aktivity na začátku roku 1723. Tehdy byly tyto problémy vyřešeny téměř s konečnou platností pro budoucí benešovské slavnosti a oslavy, jichž bývalo poměrně dost.

Pokračování…