Srp 31

Začátek a konec školního roku v českých zemích v průběhu historie, zejména v řádových piaristických školách

Tak už se nám zase přiblížil začátek školního roku, který pravidelně vyhlašuje ministerstvo školství. Nehnula s ním letos zatím dokonce ani koronavirová pandenie, takže se 1. září letošního roku základní i střední školy znovu zaplní dětmi a studenty. Pokud se ovšem podíváme do zahraničí, vidíme, že v některých zemích, především v Německu,  prázdniny probíhají sice většinou v létě, ale ve zcela jiných termínech. Přesné informace o době i trvání prázdnin od konce 18. století lze získat na internetu na webu https://www.extra.cz/kdy-budou-letni-prazdniny-v-nemecku-rakousku-nebo-treba-v-chorvatsku.

Pro naše země bylo rozhodující nařízení císaře Josefa II. z roku 1786, které přesunovalo prázdniny mezi jednotlivými školními roky ve výukových kursech na letní měsíce. Zejména se požadovalo, aby zůstal volný celý měsíc srpen, tak aby děti i studenti středních škol a vyšších učilišť mohli pomáhat na polích při žních rodičům. Při tomto stručném výčtu se nám tedy vkrádá na mysl otázka, jak tomu bylo se začátkem školního roku ještě před tím a zda byl podmíněn nějakými požadavky na výuku v různých typech tehdejších základních, středních, vyšších, případně i vysokých škol.

Pokračování…

Srp 25

Procházka přístavem Civitavecchia – připomenutí svátku svatého Josefa Kalasanského

Civitavecchia [čivitavekkia] je italské přístavní město v provincii Roma v centrální italské oblasti Lazio. Nalézá se u Tyrhénského moře, 80 km západoseverozápadně od Říma. Oblast byla osídlena už v etruském období. Právě tento přístav byl prvním místem, kam v únoru roku 1592 připlul kněz, doktor teologie (pozdější svatý) Josef Kalasanský, zakladatel piaristického řádu, který je znám rovněž u nás v Benešově, protože zde měl svoji kolej, kde vyučoval a z jejíž gymnaziálních lavic vzešla celá řada významných žáků nejen teologů (piaristů, členů jiných řeholí i světských kněží, ale též právníků, lékařů, filozofů, ve starém pojetí bakalářů svobodných umění, též i v novém, učitelů na středních školách, historiků, filozofů i přírodovědců, výtvarníků a dalších profesí). Valná část se pak přes různé proměny obsahu gymnaziálního vyučování k zakladatelské tradici tohoto řádu hlásí dodnes.

Pokračování…

Čvc 20

Benešovská sněmovní epizoda humanistického vzdělance Aenea Silvia Piccolominiho před 570 lety

K vrcholům pozdně středověké historie Benešova náležely bezesporu sněmy a sjezdy Království českého, které se poměrně často odehrávaly ve druhé polovině 15. století a v prvních dvou desetiletích 16. století ve zřícenině areálu někdejšího minoritského kláštera na Karlově, zasvěceného Nanebevzetí Panny Marie. Ten byl tak rozlehlý a kromě chybějících střech poměrně zachovalý, že funkci sněmovního místa mohl v této době ještě dobře plnit. Vzhledem k absenci střech na budovách probíhalo sněmování spíše v teplejších měsících roku, ačkoliv i z tohoto pravidla bývaly občas i výjimky (v lednu nebo v březnu). Pokračování…

Lis 06

Svátek všech Svatých a Památka zesnulých a jejich význam pro piaristický řád

Na  hlavním římském hřbitově Campo Verano mají své hroby a památníky nejen jednotlivé osoby, mezi nimiž vynikají i některé významné osobnosti, např. Alberto Moravia (1907–1990), Marcello Vincenzo Domenico Mastroianni (28. září 1924 Fontana Liri, Itálie19. prosince 1996 Paříž, Francie), Elio de Angelis (1958–1986), jezdec Formule 1 [1], ale také většina komunit církevních řádů římsko-katolické církve, které na území Říma sídlí a v mnohých případech zde mají svá ústředí – generální řádové domy. Nejinak je tomu také u piaristů, Řádu pobožných škol řeholních kleriků Matky Boží.[2] Ti zde vlastní menší objekt pro pohřbívání i jednu větší hrobku, kde je možné zhruba pro 10-15 shromážděných členů řádu odsloužit vzpomínkové obřady.

Pokračování…

Lis 05

Svátky počátku listopadu s malým opakováním pro okrouhlické a římským hřbitovem Campo Verano

Svátky počátku listopadu s malým opakováním pro okrouhlické a římským hřbitovem Campo Verano

Čísla obrázků, která článek doprovázejí, jsou uvedena v textu v závorkách.

Jak již vyplývá z názvu našeho příspěvku, je zřejmé, že se budeme především věnovat faktům, která se vztahují nejvíce k začátku měsíce listopadu, tedy ke svátku Památky všech věrných zesnulých. Ta je druhým listopadovým dnem a je spojena s mnohými církevními obřady. Některé z dušičkových zvyků navazují často na předkřesťanské obřady. Na informace o nich je možno odkázat podle příslušného hesla ve Wikipedii a na tento farní web, kde jsou informace aktualizovány.[1] Na konečném formování Dušiček, tak jak je dnes známe, se ovšem podílela také i novější doba, zejména 19. století. Nebylo tomu tak jen v českých zemích ve středu Evropy, ale i v jejích jiných částech, kde vznikaly např. i mohutné hřbitovní komplexy, které mohly uspokojit bohaté nároky populace většinou v městských aglomeracích spojené nejen s jejím životem, ale také s jejím umíráním a smrtí.

Pokračování…

Zář 11

Klášter Želiv

Želivský klášter se nachází asi 11 km západně od Humpolce a asi 14 km severně od Pelhřimova. Jméno lokality připomíná známý biblický rybník Siloe v Jeruzalémě. Samotný klášter byl založen v roce 1139 českým knížetem Soběslavem I. a jeho chotí Adélou původně jako benediktinský klášter jako dík za vyváznutí z bloudění ve zdejším nepřehledném a obtížném terénu. Obsadil ho mnichy ze sázavského kláštera. Po několika letech (v roce 1147) byli však benediktini po nespravedlivém osočení vyhnáni zpět do Sázavy. Do jimi vybudovaného kláštera přišli v roce 1149 řeholní kanovníci premonstráti z porýnského Steinfeldu.

Pokračování…

Srp 16

Patrocinium Panna Maria Nanebevzatá a piaristé v 18. století

Piaristický kostel Panny Marie Nanebevzaté ve Strážnici v roce 2013

Piaristický kostel Panny Marie Nanebevzaté ve Strážnici v roce 2013

Podle ritu benešovských slavností, který byl sepsán v roce 1723, netrvalo dlouho a po pouti se měšťané dočkali i posvícení. Slavilo se dne 15. srpna na svátek Panny Marie Nanebevzaté. Toto patrocinium souviselo s činností benešovské farnosti, která původně byla sice zasvěcena svatému Mikuláši, kde farní kostel po vypálení kláštera převzal ještě patrocinium jeho kostela Panny Marie Nanebevzaté, a tak byla zažehnána hrozba, že by se v benešovské farnosti nemusela konat pouť, vzhledem k tomu, že se mikulášský svátek nacházel v adventní postní době. Po příchodu piaristů se z poutě stalo posvícení. Co se týká uctívání tohoto svátku, piaristé se asi velmi rádi k základním farním aktivitám připojili a za pomoci svého růžencového arcibratrstva i dalších farářů z okolí je velmi rádi a aktivně rozvíjeli.

Pokračování…

Srp 06

Ján Kupecký a zmínka o Okrouhlici

SOLGA. Oliver: Ján Kupecký život a dielo. Pezinok, Miesto Pezinok 2016, ISBN 978-80-972466-4-8, 192 s.

V roce 1666 se v Pezinku narodil jeden z nejvýznamnějších středoevropských barokních malířů – Jan Kupecký (*1666 Pezinok, +16. 7. 1740 Norimberk), uplynulo tedy 350 let od jeho narození. K tomuto výročí připravil primátor města Oliver Solga, který se zabývá jako historik umění slovenskou malbou barokní doby, souhrnnou vzpomínkovou publikaci o Kupeckého životě a díle, bohatě doplněnou zajímavým barevným i černobílým doprovodným obrazovým materiálem v textu. Publikace je zároveň vzpomínkou na významného historika umění, univerzitního profesora Eduarda Alexandra Safarika, původně Šafaříka (*9. 5. 1928 Bratislava, + 15. 8. 2015 v Itálii), který se Kupeckého dílem velmi důkladně zabýval a byl jedním z hlavních učitelů autora knihy. Informace o něm se nachází v úplném závěru knihy spolu s poznámkou o jejím autorovi.

Pokračování…

Čvc 26

Patrocinium svaté Anny a piaristé

Poutní kostel sv. Anny ve Staré Vodě u Libavé

V tuto dobu, před svátkem sv. Anny,  napadne možná obyvatele našeho města, zejména příslušníky naší farnosti, otázka, proč piaristé před více než třemi stoletími (310 let) zasvětili kostel při nově zbudované koleji na náměstí právě svaté Anně. V encyklopediích na internetu, se dočteme, že se takovému způsobu zasvěcení říká patrocinium. To vlastně znamená, že se ke jménu svatého, kterému byl příslušný kostel zasvěcen, vztahovala rovněž i pouť, případně ve druhé části roku posvícení s příslušnými obřady k uctění památky světce sváteční liturgií s následným procesím, hostinou i dalšími obřady i zábavou. Svatá Anna byla, jak je známo, matkou Panny Marie. Vzhledem k tomu, že piaristé patřili mezi řády zasvěcené mariánské úctě, proto sem spadala i svatoanenská patrocinia. Nejdříve byl kostel zasvěcen svaté Anně, jejíž památka se slavila 26. července.  Piaristé tedy přinesli do Benešova datum nové pouti, které pravděpodobně posunulo slavení té původní na den Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.).

Pokračování…

Kvě 19

Příběhy minoritského kláštera v Benešově a jeho zřícenin (Výročí 600 let od vypálení)

            Při pohledu na dvě zbylá okna vrcholně gotického presbytáře, nevelkého zbytku zříceniny velkolepého kláštera minoritů v Benešově, na nás skutečně dýchne hloubka minulých věků. Měli bychom si být vědomi, že se ovšem na nejstarší zdivo kláštera ze 13. století nedíváme, ale vidíme oblouky z doby jeho největšího rozkvětu po přestavbě ve dvacátých letech 14. století. V roce 1327, kdy tato přestavba byla dokončena, zbývalo ještě zhruba přes 90 let do zlomové katastrofy, kdy se osudy tohoto objektu zcela změnily. Jaký tedy byl osud kláštera minoritů do dne 19. května 1420, kdy byl klášter vypálen husity, a jeho impozantní zříceniny, která po něm zůstala? Kdo se o ni zajímal? Pokoušeli se příslušníci řádu minoritů, kteří tento klášter provozovali a měli ke zbytkům budovy vlastnická práva, do Benešova vrátit? Jakých vlastně bylo oněch 600 let, které si právě v letošním měsíci květnu připomínáme?

Pokračování…