Milé farnice, milí farníci,
prosíme Vás o pomoc s výzdobou adventních věnců a svícnů k prodeji na jarmarku.
Zdobit budeme v pátek 1. prosince 2017 odpoledne od 15:30h na faře v sále.
Budeme tam tak dlouho, dokud neozdobíme všechny věnce a svícny (celkem cca 80 ks), lze se tedy připojit i později. S sebou si vezměte tavnou pistoli, a třeba nůžky nebo ostrý nožík. Lepicí tyčinky budou k dispozici.
Kdo máte možnost věnovat např. drobné dekorace, mašle nebo vhodné přírodniny, budeme určitě rádi i za takovýto příspěvek.
Děkujeme a budeme se na Vás těšit!
Bližší informace podá Jitka Wagnerová nebo Lenka Suchá
Oltář sv. Josefa Kalasanského v kostele sv. Anny z r. 1749.
Celkem sto let od smrti zakladatele piaristického řádu nebyl nikdo z jeho členů beatifikován ani kanonizován, i když piaristé usilovali o tyto procesy zejména pro Josefa Kalasanského a Matre Dei (*1557 Petralta de la Sal, + 25.8.1648 Řím), zakladatele řádu. Nakonec byl první piarista blahoslaven 18. srpna 1748 papežem Benediktem XIV., vlastním jménem Prospero Lorenzo Lambertini (*31. 3. 1675 Bologna, + 3. 5. 1758 Řím). Byl papežem mezi roky 1740 až 1758. Krátce po tomto aktu byl malířem Františkem Lichtenreiterem, známým především svou tvorbou pro premonstráty na Strahově, v roce 1749 namalován i obraz blahoslaveného v kostele sv. Anny v Benešově. Svatořečen byl Josef Kalasanský téměř o 19 let později 16. července 1767 papežem Klementem XIII, vlastním jménem Carlo della Torre di Rezzonico (*7. 3. 1693 Benátky , + 2. 2. 1769 Řím). Byl papežem od 6. července 1758 do 2. února 1769. Josefova cesta k blahoslavení i svatořečení byla doprovázena neustálými žádostmi a připomínkami ze strany piaristů. Stavěli se za ně i piaristé z provincie Germanie a od poloviny 18. století z česko-moravsko-slezské řádové provincie, kam patřila také piaristická kolej v Benešově. Také v Benešově se asi v době před 250 lety více než kdy jindy dříve i později dovídal i o událostech ve vzdáleném Římě prostřednictvím členů piaristického řádu, zejména při provinciálních kanonických vizitacích nebo i z kázání piaristů určených širší veřejnosti, zejména z řad měšťanů. Více informací „Rok piaristů 2017 – 250 let od svatořečení Josefa Kalasanského v roce 1767“
Když přišel do některé lokality, většinou šlo o město, některý z řeholních řádů, bývalo velikým problémem ještě i v době baroka, jak sladit bohoslužby, kázání i církevní obřady vůbec, s pořádkem a praxí, která panovala v dané farnosti dříve než sem příslušný řád vstoupil. Podobně tomu bylo ještě i na počátku 18. století v Benešově, kde sžívání a začleňování piaristů do obřadů farnosti trvalo téměř devět let a stejně dlouho si zvykali staří benešovští farníci na nové kleriky. Završujícím krokem kromě vzniku Růžencového arcibratrstva v letech 1717 a 1718 byly také aktivity na začátku roku 1723. Tehdy byly tyto problémy vyřešeny téměř s konečnou platností pro budoucí benešovské slavnosti a oslavy, jichž bývalo poměrně dost.
Rajský dvůr piaristické koleje v Benešově se slunečními hodinami od P. Bena Grünbergera
V 17. a 18. století začaly pronikat prvotní znalosti astronomie v rámci výuky na gymnáziích do učební látky středních škol. Zasloužily se o to církevní školní řády, nejen jezuité, ale zejména piaristé. Ti se postupně vyvíjeli v Římě, kde je ustanovil církevním řádem v roce 1621 papež Řehoř XV. Jejich zakladateli, španělskému knězi sv. Josefovi Kalasanskému poslední léta života ztrpčilo nařčení za poznávání učení Galilea Galileiho, které vedlo až k pozastavení řádové činnosti papežem Inocencem X. v březnu roku 1646. Ke kontaktům s Galileem Galilei (+1642) došlo ve Florencii, kde se stalo několik profesorů zdejšího vyššího filozofického učiliště jeho spolupracovníky. Mezi nimi byl zejména P. Clemente Settimi (*1612? Camerino, + ?, Siracusy), který později spolupracoval i s Evangelistou Torricellim a nejspíše i s univerzitou v Pise. Po smrti Josefa Kalasanského (1648) došlo postupně k vyřešení krize a v letech 1656-1669 k rehabilitaci piaristického řádu za papežů Alexandra VII. A Klimenta X., který obnovil piaristy znovu jako řád. Spolupráce řádových generálů s univerzitou v Pise se rozvinula zejména za generála řádu P. Eduarda Corsiniho (* C. 10. 1702 Camerino, + 30. 11. 1765 Pisa).
V souvislosti s působením piaristů v Benešově se naskýtá otázka, zda aktivity piaristů nejen v oblasti astronomie, ale přírodních věd vůbec, se dostaly do povědomí obyvatel Benešova a zda odtud pocházel nebo zde pracoval nějaký piarista, který by se dění v této oblasti nějak aktivněji zúčastnil, případně dění v této oblasti aktivně zaznamenal. Na obě otázky můžeme v podstatě odpovědět kladně.
S sebou si vezměte tavnou pistoli, a třeba nůžky nebo ostrý nožík. Lepicí tyčinky budou k dispozici.
FCHBN Vás srdečně zve 
