Poslední sázavský opat – Leander Kramář (11. nebo 12. 2. 1718 Benešov – 1. 9. 1801 Postupice) [1]
V Sázavském klášteře se za dobu jeho existence, nejspíše již od roku 1032, v čele jeho správy vystřídalo celkem 44 opatů. Nejznámější byl pochopitelně první z nich, poustevník a benediktinský mnich svatý Prokop, zatímco o tom posledním jako kdyby nebylo bez výzkumu, hlavně v lokálních pramenech, téměř vůbec nic známo.
O Vánocích se zamýšlíme nad svým životem i nad životem svých blízkých a dalších nám milých současníků i minulých generací. Patří sem také často některé osobnosti z našeho regionu, které nám mohou být v určitém směru příkladem, ačkoliv jsme se s nimi nesetkali osobně, ale někde v minulosti, stali se tak pro nás jakýmisi důvěrnými známými. Příkladem v tomto směru by mohl být i zajímavý životní osud benešovského rodáka piaristy P. Jeremiáše Soudného a Matre Dolorosa.
Výstava o piaristech Kroměříž 2022, výročí od narození Jeremiáše Soudného 2. 10. 1702 byly jedním ze základních motivů pro výzkum a seznamování se s dějinami a životem piaristického řádu.
(Poznámka na okraj noci kostelů)
Jestliže při příležitosti noci kostelů vzpomínáme na opravu střechy kostela sv. Anny, je možné v souvislosti s úpravou bezprostředního okolí piaristické koleje v první polovině dubna letošního roku připomenout ještě jednu akci. Dne 11. dubna se totiž skupina farníků, především těch mladších, rozhodla zbavit náletu rostlin a plevele dřevin, kterým téměř zarostlo, schodiště, které přiléhá bočně ze strany dnešní Tyršovy (původně Zámecké) ulice na zeď kolejního kostela sv. Anny, postaveného v roce 1710, takže nebylo možné se k tomuto vchodu, který patřil do původní kvadratury piaristické koleje postavené dříve, než kostel, dostat.
Již při pohledu na název této krátké stati, která je zároveň také tezí přednášky, kterou jsem přednesl v městské knihovně v Benešově dne 1. 11. 2021, se zájemcům o toto téma vybavuje několik otázek. Kde se vlastně v 18. století toto divadlo hrálo, kdo je provozoval a zda se zachovaly nějaké doklady o těchto aktivitách.
Je snad v našem kulturním okruhu i zeměpisných šířkách někdo, komu by zde uvedený název nepřipomínal písničku známých českých autorů textaře a hudebníka Zdeňka Borovce a Jaromíra Vomáčky? Možná se dokonce najdou i takoví, které by jejich protivníci toužili označit za ironické vtipálky, kteří by i sem dosadili jednoznačně Borovcův text zpívejme přátelé. Na adresu těchto protivníků, kteří asi budou trošku více, než je třeba, škatulkovateli a pedantickými tíditeli historických událostí je nutno vzkázat, že oni sice občas pravdu mají, ale je možné také připustit i opak. Vždyť takové události, na jejichž příchod se těšíme a pak v nás svým průběhem zanechají veselou mysl, takže máme chuť si zazpívat nebo to možná opravdu učiníme, se často pojí s nejkrásnějšími okamžiky našeho života.
Zveme vás na komentované prohlídky kostelů v rámci Dnů evropského kulturního dědictví probíhající od 11.9 do 18.9.2021
Paní PhDr. Libuše Váňová nabízí tuto službu ve středu 15.9 od 17.00 ve farním kostele sv. Mikuláše na Karlově a ve čtvrtek 16.9. po ranní mši sv. která se koná od 8.00 u sv. Anny.
Po 570 letech si připomínáme slavný den, kdy 
Pius II. jako jediný z papežů navštívil Benešov, a to v rámci zemského sněmu českých stavů ještě jako sienský biskup Aeneas Silvius jménem panovníka římské říše, a díky tomu ve svých spisech o městě jménem Beneschavia také napsal. Sněm byl přesunut do Benešova, poněvadž v Praze byla morová epidemie.
Celý článek je zde https://www.benesov-city.cz/papez-v-benesove/d-95482
Tak už se nám zase přiblížil začátek školního roku, který pravidelně vyhlašuje ministerstvo školství. Nehnula s ním letos zatím dokonce ani koronavirová pandenie, takže se 1. září letošního roku základní i střední školy znovu zaplní dětmi a studenty. Pokud se ovšem podíváme do zahraničí, vidíme, že v některých zemích, především v Německu, prázdniny probíhají sice většinou v létě, ale ve zcela jiných termínech. Přesné informace o době i trvání prázdnin od konce 18. století lze získat na internetu na webu https://www.extra.cz/kdy-budou-letni-prazdniny-v-nemecku-rakousku-nebo-treba-v-chorvatsku.
Pro naše země bylo rozhodující nařízení císaře Josefa II. z roku 1786, které přesunovalo prázdniny mezi jednotlivými školními roky ve výukových kursech na letní měsíce. Zejména se požadovalo, aby zůstal volný celý měsíc srpen, tak aby děti i studenti středních škol a vyšších učilišť mohli pomáhat na polích při žních rodičům. Při tomto stručném výčtu se nám tedy vkrádá na mysl otázka, jak tomu bylo se začátkem školního roku ještě před tím a zda byl podmíněn nějakými požadavky na výuku v různých typech tehdejších základních, středních, vyšších, případně i vysokých škol.