Patrocinium svaté Anny a piaristé

V tuto dobu, před svátkem sv. Anny, napadne možná obyvatele našeho města, zejména příslušníky naší farnosti, otázka, proč piaristé před více než třemi stoletími (310 let) zasvětili kostel při nově zbudované koleji na náměstí právě svaté Anně. V encyklopediích na internetu, se dočteme, že se takovému způsobu zasvěcení říká patrocinium. To vlastně znamená, že se ke jménu svatého, kterému byl příslušný kostel zasvěcen, vztahovala rovněž i pouť, případně ve druhé části roku posvícení s příslušnými obřady k uctění památky světce sváteční liturgií s následným procesím, hostinou i dalšími obřady i zábavou. Svatá Anna byla, jak je známo, matkou Panny Marie. Vzhledem k tomu, že piaristé patřili mezi řády zasvěcené mariánské úctě, proto sem spadala i svatoanenská patrocinia. Nejdříve byl kostel zasvěcen svaté Anně, jejíž památka se slavila 26. července. Piaristé tedy přinesli do Benešova datum nové pouti, které pravděpodobně posunulo slavení té původní na den Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.).



V letošním roce se v benešovské farnosti dne 24. 5. 2019 v podvečer uskutečnily v rámci v současné době již dosti populární série setkání paralelně dvě akce, i když druhá z nich se konala zatím vlastně jako generálka pro příští roky a přihlášena oficiálně ještě nebyla. Jednalo se o podvečerní setkání věřících v kostele městské části Benešova ve vesnici Okrouhlici, které se svolením benešovského pana faráře připravil zdejší zemědělský podnikatel pan Ing. Antonín Šmakal. Ten zajistil i program, vlastivědnou výstavku z dokumentů bývalé fary chovaných v kostele, prohlídku zvonice a části hřbitova spolu se sousedským posezením v závěru celého večera.
Stejně jako v jiných regionech českých zemí se i na Podblanicku usadili piaristé. Na panství Františka Karla Přehořovského z Kvasejovic do města Benešova přišli 28. září 1704 a od následujícího roku (1705) začali provozovat své školy (základní školu a vyšší gymnázium), což s sebou přinášelo nebývalý kulturní rozkvět. Z něho profitovalo také asi 12 km odtud vzdálené město Neveklov. Pachtové z Rájova, majitelé panství Tloskov, kam Neveklov tehdy patřil, s piaristy úzce spolupracovali, zejména za hraběte Arnošta Karla Pachty (1718–1803). Do Benešova chodili studovat nejen studenti z Neveklova, ale i z dalšího pachtovského panství Citolib na Lounsku, odkud majitelé zásobovali hraběcí dvůr hudebníky. Z Neveklova dokonce pocházel piarista P. Clemens Václav Claudis (1808–1867), který byl absolventem Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Pachtové založili významnou hudební školu v Křečovicích, odkud vlastně vedla stopa piaristicko-citolibské hudební tradice až k Josefu Sukovi ve 20. století a další sukovské rodové tradici houslového virtuose až do současnosti, pokud sem můžeme započítat i potomky z druhé větve rodu.


