Biskup Herbst na Benešovských rorátech

Na třetí neděli adventní 13.12.2009 bude světící biskup pražský Karel Herbst slavit od 15.00 hodin mši svatou se zpívanými roráty v kapli sv. Huberta na zámku Konopiště.

Praha: Roráty představují specifickou podobu ranní mariánské mše v době adventní. Typické české liturgické zpěvy, které rorátní mši doprovázejí, nemají v evropské kultuře obdobu. Pro roráty je typické střídání chorálního zpěvu a menzurálních písní coby komentáře chorálního téma. Označení „roráty“ pochází od mešního introitu 4. neděle adventní. Začíná se slovy: „Rorate coeli desuper“ (rosu dejte, nebesa, shůry).

Původ rorátních mší lze hledat v době vlády Karla IV. Panovník zavedl celoroční praxi votivních mší k Panně Marii. K těmto mším se připojila tradice liturgického zpěvu, a to zvláště v prostředí utrakvistickém. Dosáhla svého vrcholu v 16. století. Rorátní zpěv provozovala zvláště literátská bratrstva. Rušení bratrstev za josefínských reforem roku 1783 znamená také úpadek rorátů jako takových. Od 20. století až do současné doby probíhají snahy alespoň o částečnou obnovu tradice rorátů.

O tuto renesanci se snaží také na Benešovsku. Roku 2004 byla obnovena letitá tradice „Benešovských rorátů“. Nebude to poprvé, kdy biskup Herbst bude slavit na zámku Konopiště tuto mši svatou, která je každým rokem velmi hojně navštěvována. I v době komunismu se k této příležitosti sjížděli lidé z dalekého okolí. A jak říká dr. Josef Zemánek, zdaleka to nebyli pouze věřící.

Benešovské roráty vznikly zřejmě na přelomu 17. a 18. století ve Španělsku. Jezuité z Valencie si sebou na Svatou Horu u Příbrami přinesli svou mariánskou poutní píseň, jejíž melodie utkvěla v paměti návštěvníků z Benešova. Ti ji později dotvořili a doplnili českým textem. Poslední změny textu provedl v roce 1923 Vladimír Hornof. Hudbu v 60. letech minulého století upravil Alfons Šoun.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.