Rajský dvůr piaristické koleje v Benešově se slunečními hodinami od P. Bena Grünbergera

V 17. a 18. století začaly pronikat prvotní znalosti astronomie v rámci výuky na gymnáziích do učební látky středních škol. Zasloužily se o to církevní školní řády, nejen jezuité, ale zejména piaristé. Ti se postupně vyvíjeli v Římě, kde je ustanovil církevním řádem v roce 1621 papež Řehoř XV.  Jejich zakladateli, španělskému knězi sv. Josefovi Kalasanskému poslední léta života ztrpčilo nařčení za poznávání učení Galilea Galileiho, které vedlo až k pozastavení řádové činnosti papežem Inocencem X. v březnu roku 1646. Ke kontaktům s Galileem Galilei (+1642) došlo ve Florencii, kde se stalo několik profesorů zdejšího vyššího filozofického učiliště jeho spolupracovníky. Mezi nimi byl zejména P. Clemente Settimi (*1612? Camerino, + ?, Siracusy), který později spolupracoval i s Evangelistou Torricellim a nejspíše i s univerzitou v Pise. Po smrti Josefa Kalasanského (1648) došlo postupně k vyřešení krize a v letech 1656-1669 k rehabilitaci piaristického řádu za papežů Alexandra VII. A Klimenta X., který obnovil piaristy znovu jako řád. Spolupráce řádových generálů s univerzitou v Pise se rozvinula zejména za generála řádu P. Eduarda Corsiniho (* C. 10. 1702 Camerino, + 30. 11. 1765 Pisa).

V souvislosti s působením piaristů v Benešově se naskýtá otázka, zda aktivity piaristů nejen v oblasti astronomie, ale přírodních věd vůbec, se dostaly do povědomí obyvatel Benešova a zda odtud pocházel nebo zde pracoval nějaký piarista, který by se dění v této oblasti nějak aktivněji zúčastnil, případně dění v této oblasti aktivně zaznamenal. Na obě otázky můžeme v podstatě odpovědět kladně.

Pokračování… →

Budova někdejších piaristických škol v Praze Na Příkopě

Jednou z nejdůležitějších modliteb, kterou se v piaristických školách modlili jejich studenti a žáci před vyučováním, byla modlitba Přijď, Duchu Svatý, což jistě přispívalo k všeobecnému prohloubení pozornosti žáků i ke zvýšení úrovně výuky. Jak tedy vypadalo rozvržení výuky od samotného zakladatele řádu sv. Josefa Kalasanského do jednotlivých stupňů, které se snažil zakotvit v řádových pravidlech k roku 1621? Jak konkrétně se projevovalo působení řádové výuky i v následující době?

Pokračování… →

Ukázka výzdoby kroniky piaristického řádu z let 1717 a 1718 ze SOkA Benešov.

Po neúspěšném pokusu hraběte Jiřího Ludvíka ze Sinzendorfu o uvedení piaristů na konopišťské panství do města Benešova v letech 1676-1680, které se neuskutečnilo kvůli morové epidemii v roce 1680 a také kvůli skandálu po odhalení finančních podvodů Ludvíkových ve funkci prezidenta zemské komory, snahy piaristů v rámci rozsáhlejšího plánu v souvislosti s pronikáním piaristů do Čech, především s cílem založit piaristickou kolej v Praze, na dobu dvou desetiletí ustaly. Na začátku 18. století se piaristé vrátili k pokusu o založení řádové koleje v Benešově znovu. S tehdejším majitelem konopišťského panství hrabětem Františkem Karlem Přehořovským z Kvasejovic vyjednával v Karlových Varech rektor koleje z Ostrova P. Klemens Teng a S. Philippo Nerio v roce 1703. Jednání dopadla šťastně, což se projevilo i na vývoji snah piaristů o proniknutí do Prahy. Benešovská fundační listina pochází z roku 1703.

Pokračování… →

        Svatý Josef Kalasanský (*1557) od mládí, po dobré domácí přípravě od rodičů v  aragonské vesnici Petraltě de la Sal ,  odešel studovat latinské školy v blízkém městečku Estadilla a od roku 1571 university v Leridě (filozofie a práva), ve Valencii a znovu v Leridě (do 1582 – teologii).  Tehdy se projevil jako cílevědomý člověk. Kněžskou dráhu musil prosadit zprvu proti vlivu otce. Byl asi i dobrým pozorovatelem.

Pokračování… →

Rok piaristů 2017

            Ve středu 23. 11. 2016 se ve své pravidelné audienci papež František zabýval obory, v nichž lze spatřovat pokračování Svatého roku milosrdenství, jejich dějinami i perspektivou. Sem náleží především vzdělání. Pokračování… →