V  Benešově vzpomínáme kromě největších svátků Nanebevzetí Panny Marie a Svaté Anny, také velmi často o prázdninách na svaté spojené s řádem piaristů, který zde na počátku 18. století založil svou kolej s gymnáziem, ať jde o sv. Pompilia Pirrottiho (15.7.) nebo sv. Josefa Kalasanského (25.8.). V okrese se pak slaví zejména svátek sv. Prokopa v Sázavě (4.7.).  Vzpomíná se rovněž i na další osobnosti spojené s církevním životem v regionu, např. na františkánského terciáře  politika JUDr. Františka Noska, který je pochován u kostela sv. Havla v Poříčí nad Sázavou.(+1935) aj. Z těchto svátků a výročí jsem zde uvedl pouze ty nejznámější.

O svatých i blahoslavených se můžeme dozvědět často jen kvůli  tomu, že se jejich jména objevují i v různých encyklopediích, které v tomto směru prokazují velmi dobré služby širší odborné veřejnosti.  Jednou z nejznámějších  takových encyklopedií je především   který vydává  nakladatelství  Historický ústav AV ČR spolu s nakladatelstvím Academia v Praze tempem zhruba 1 sešit ročně.  Pro loňský i letošní rok vydala nakladatelství již 20. sešit, který zahrnoval písmeno G, slabiky Go-Gz a měl celkem 835 stran. Vyšel v roce 2017.

V tomto díle můžeme najít i jednoho z nejzajímavějších blahoslavených v našem regionu (Podblanicku). Byl jím premonstrát Gotšalk. Narodil se v Porýní asi v 1. polovině 12. století. Jeho rodiče, otec Bernhard a matka Heraka byli ministeriály v diecézi Kolín nad Rýnem, kde získal mladík vzdělání. Začal studovat lékařství v Paříži, avšak kvůli onemocnění se nakonec stal premonstrátským řeholním kanovníkem. V roce 1142 odešel se seinfeldským proboštem do Prahy, kde se podílel na založení premonstrátské kanonie na Strahově. O sedm let později byl vyslán i do nově zřizované kanonie v Želivě. S ženskou větví této kanonie se přímo podílel na zřízení kláštera v Louňovicích. Přispěl rovněž k dalšímu rozšiřování řádu. Např. v roce 1183 uvedl premonstrátky z Louňovic do Dolních Kounic u Brna, kde je dodnes známá proslulá zřícenina Rosa Coeli. Často navštěvoval Francii. Z jedné takové cesty asi v roce 1177 s sebou přivedl dvanáctiletého chlapce Jarlocha, kterého zde připravoval pro církevní službu. Vzdělal ho tak dobře, že se Jarloch stal později opatem premonstrátské kanonie v Milevsku a významným kronikářem. Gotšalkova pohřbu v Želivě dne 22. 2. 1184 v Louňovicích se zúčastnil i pražský biskup  Břetislav Přemyslovec. Za svůj životní přínos je uctíván jako blahoslavený.

Autorkou hesla o Gotšalkovi byla významná archivářka prof. Marie Bláhová.  Mezi kolektivem, který  hesla pro slovník připravuje, můžeme najít i další významné historiky. Jejich skladba se např. mírně obměňuje s každým dílem. O některé dřívější díly se v tomto směru staral např. historik Petr Kubín, původem z Benešova. Stálejší zůstávají  redaktoři slovníku.  V současné době je hlavní redaktorkou Marie Makariusová, která zároveň v Historickém ústavu AV ČR vede i pracoviště pro přípravu slovníku. Slovník neobsahuje pouze středověká hesla,  z nichž bych mohl uvést např.  vynikajícího středověkého básníka a hudebníka Guillaume Machauta , který působil na dvoře Karla IV., ale i celou řadu významných osobností, téměř až do dnešní doby, jako např. Eduarda Grégra (1827-1907), lékaře, politika a redaktora, který je pochován ve Lštění u Benešova.

Václav Bartůšek