Piaristické školství v období raného novověku se na Moravě začalo rozvíjet od roku 1631, kdy přišli piaristé do Mikulova a navázali na činnost ditrichštejnského gymnázia [1], založeného v roce 1629. Později rozšířili piaristé své působení rovněž v českých zemích. V  Čechách (spolu s Moravou) to bylo již v 17. století a v 18. století i ve Slezsku.[2]  Školní výuka tohoto řádu měla v dalších oblastech řádu charakter blízký jezuitskému školství, ačkoliv s ním rozhodně nesplývala v jeden celek a často sdílela zcela jiné výchovné a vzdělávací  hodnoty  i vyučovací postupy.  Na vstupu piaristických zásad do náhledu na výuku byl znát zhruba stoletý rozdíl mezi pohledy obou zakladatelů řádů jezuitů a piaristů -, sv. Ignáce z Loyoly a sv. Josefa Kalasanského.  Hlavní rozdíl spočíval ve výuce matematiky, kterou v piaristických školách reprezentoval velmi propracovaný přechod metodiky výuky technických a ekonomických znalostí a dovedností v aritmetických třídách i ve výuce podvojného účetnictví. Od roku 1706 jsme se mohli setkat s tímto školstvím také v Benešově. Proto tento zde uvedený přehled uvádí stručné poznámky k výuce na vyšším piaristickém gymnáziu, která byla i zde. Výuka ve filozofické přípravce probíhala pouze při piaristických školách v Litomyšli v letech 1734-1752.

Základní (elementární školy)

Jednotlivé  třídy

Legenda, kde probihala výuka čtení

Scribenda, kde probíhala výuka psaní. Odtud byl možný vstup na gymnázium.

Nižší aritmetika (minor), kde probíhala výuka matematiky. Odtud byl možný vstup na gymnázium. Po absolvování školení v kupeckých počtech bylo možné vstoupit do praktického života.

Vyšší aritmetika (maior). Připravovala pro praxi i vysokoškolské studium spíše ekonomického nebo právnického charakteru a podvojné účetnictví.

Podvojné účetnictví (scriptura doppiae): Připravovalo posluchače (většinou již dospělé) pro dráhu vyššího  státního úředníka.

Gymnázia

Jednotlivé třídy

Parva  minor –  nižší, s výukou základů latinské mluvnice, předjímání  poznatků z  parvy major.

Parva maior – vyšší, s výukou základů latinské mluvnice,  velmi jednoduchá četba, seznámení s řeckou abecedou a základy jazyka.

Principie, s výukou základů latinské mluvnice,  jednoduchá četba a předběžné poznatky z řečtiny.

Gramatika, s výukou latinské mluvnice, četba a základní systematická  mluvnice řečtiny.

Syntax,  s výukou skladby latinské mluvnice , četba a úplnými základy syntaxe řečtiny podle gramatického kursu..

Poetika,  s výukou latinské  poetiky  (básnictví), četba složitějších děl z poezie a základy řecké rétoriky

Rétorika, s výukou latinského řečnictví, četba obtížných spisů a základů řečnictví řečtiny.

Filozofická přípravka

Jednotlivé třídy

Logika – první ročník

Fyzika – druhý ročník

Etika (metafyzika) – třetí ročník [3]

 

Z těchto důvodů bych si dovolil tvrdit, že obecná znalost jednotlivých tříd z prvního období gymnázií a stručného obsahu jejich výuky patří mezi základní znalosti kulturních lidí i v současné Evropě, stejně jako rozčlenění vzdělávání do jednotlivých školních stupňů i posloupnosti  jednotlivých fakult vysokých škol, zejména tehdejších univerzit i stručný nástin jejich historického vývoje, který směřoval od filozofických přípravek zde provozovaným dalšm třem  fakultám. Šlo o fakultu teologickou, právnickou a lékařskou.

Václav Bartůšek

[1] Podle zakladatele olomouckého biskupa Františka kardinála Ditrichštejna (+1636).

[2]  Od roku 1724 v Bílé Vodě.

[3] V Litomyšli se nevyučovala.

---

Obrázky:

1. Školní křídlo piaristické koleje v Benešově přistavené v letech 1720 a 1721. Pohled ze školního dvora ZŠ Jiráskova ul. Na bývalé prostorné piaristické zahradě došlo za 2. světové války ke stavebním aktivitám známým jako Benešovské Pompeje, které byly později dostaveny v dnešní školní jídelnu.
2. Pohled na školní křídlo z Piaristické ulice.
3. Průčelí školního křídla v Piaristické ulici s dnešní kavárnou U piaristů.
4. Celkový pohled na piaristickou kolej s kostelem a kvadrsturou z roku 1710 i školním křídlem (z let  1720, 1721).