Zajímavá brigáda na úpravě nejbližšího okolí bývalé piaristické koleje

(Poznámka na okraj noci kostelů)

Jestliže při příležitosti noci kostelů vzpomínáme na opravu střechy kostela sv. Anny, je možné v souvislosti s  úpravou bezprostředního okolí piaristické koleje v první polovině dubna letošního roku připomenout ještě jednu akci. Dne 11. dubna se totiž skupina farníků, především těch mladších, rozhodla zbavit náletu rostlin a plevele dřevin, kterým téměř zarostlo, schodiště, které přiléhá bočně ze strany dnešní Tyršovy (původně Zámecké) ulice na zeď kolejního kostela sv. Anny, postaveného v roce 1710, takže nebylo možné se k tomuto vchodu, který patřil do původní kvadratury piaristické koleje postavené dříve, než kostel, dostat.

Do piaristické koleje a jejího kostela vedly tedy na počátku její existence dva hlavní vchody, jak o tom píše v piaristické kronice rektor a kronikář koleje piaristů v Benešově a v letech 1724-1736 P. Eugenius Sebasriani z Ćastolovic (* 28. 2. 1681, Chrudim, + 27. 3. 1762 Benešov), který kroniku zpětně dopisoval po svém předchůdci P. Aegidiovi a S. Ferdinando. Podle uživatelů z řad piaristů a šlechtických patronů koleje měl být nad oběma dveřmi umístěn znak jednoho ze zakladatelů koleje, za něž byli považováni oba kavalíři, kterým město i s novou piaristickou nadací postupně patřilo. Hrabě František Adam Přehořovský z Kvasejovic v roce 1703 dohodl a v následujícím roce a později provedl akt založení koleje a příchodu piaristů do ní, avšak tyto kroky právně nezabezpečil. To realizoval až jeho nástupce Jan Josef z Vrtby, který od něho v roce 1715 konopišťské panství i s městem Benešovem koupil, právními akty v roce 1718, rok po založení Růžencového arcibratrstva ve městě, v němž piaristé sehráli klíčovou roli.

Na několika listech přibližuje analista, který z obou barokních kavalírů měl vlastně větší zásluhy o založení piaristické koleje, z čehož by mělo vyplynout, čí erb bude umístěn na čestnější místo. Tím čestnějším místem byl štít nad vchodem do piaristického kolejního kostela sv. Anny. Z úvah v kronice jasně vyplynulo, že čestnější místo měl zaujmout znak Vtbů se třemi hroznatovskými jeleními parůžky. Znak hrabat Přehořovských z Kvasejovic s papouškem i s polepšeními ze strany Přehořovského druhé manželky nemohl být také rovněž vynechán. Byl proto tedy umístěn nad vchodem do piaristické koleje, k němuž vedlo ono velmi dlouhé schodiště vyčištěné právě při nedávné dubnové akci.

Tak tedy vlastně pomohli pracovití členové z naší farnosti odhalit a zájemcům zpřístupnit kousek dějin řádu piaristů v našem městě.

Václav Bartůšek

Obrázky:

1) Hlavní vchod do kostela se znakem hrabat z Vrtby.2) Boční schodiště a vchod do koleje se znakem hrabat Přehořovských, těsně před odstraněním dřevin


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.